Poradenská a konzultační činnost v oblasti životního prostředí


 


 

 

 
 
Přehled prací Ceny Termíny Kvalifikace Pro zadavatele

 

Mgr. Ivana Paukertová
Řezáčova 28
624 00 Brno
IČO: 686 72 217
ivana@paukertova.cz
tel.:603 39 62 90

Autorizace
posouzení podle § 45i
(Naturové posouzení)

Zpracuji
  • Naturové posouzení - posouzení vlivu záměru na evropsky významné lokality (posouzení podle § 45i zákona 114/1992 Sb.)
  • přírodovědné průzkumy v rozsahu biologického hodnocení
  • oznámení podle přílohy č. 3 zákona 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí
  • analýzu záměru, vyhodnocení možných střetů s ochranou přírody a návrhy na jejich optimální řešení
  • botanický a přírodovědný průzkum jako podklad projektu nebo příloha k žádosti o dotace
  • návrhy informačních tabulí pro ZCHÚ a EVL, přírodovědné naučné stezky, fotografie rostlin
  • botanické inventarizace chráněných území, VKP
  • inventarizaci dřevin
Často kladené otázky Průvodce investora procesem posuzování
vlivů na životní prostředí - EIA


Dnešní datum: 17. 07. 2018  | Hlavní stránka | Mapa stránek | Orientace na stránce | Fotografie rostlin | Rostliny ČR |  


Vyhledávání

Vyhledat text

Jména rostlin zadávejte v uvozovkách.


TOPlist

Novela

Zákon 39/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (zvaný též novela EIA)  vstoupil v platnost 1. dubna 2015.


Jedlé rostliny * Průvodce po jedlé a léčivé květeně Riegrových sadů
Mgr. Ivana Paukertová - Jedlé rostliny - 10. 07. 2018 (36 přečtení)

Ke článku Léčivá a jedlá květena Riegrových sadů s přehledem druhů jsem připravila i Průvodce, abyste věděli, kde co najdete. Dvanáct tras po Riegrových sadech je nejen pro účastníky doprovodného programu Chemického divadla k premiéře Do tmy, ale pro všechny, kteří chtějí vědět, kde v Praze rostou jedlé a léčivé rostliny.



Abyste se nenudili a líp se vám to pamatovalo, jednotlivé trasy jsem pojmenovala. Stručné použití jednotlivých druhů a jejich latinská jména najdete ve článku Léčivá a jedlá květena Riegrových sadů.

1. Jedovatá
Trasa dostala jméno podle druhů s vyšším nebo i menším obsahem toxinů, které mohou způsobit otravu. Heslo trasy: Rozdíl mezi lékem a jedem je v dávce.
Začátek trasy je z cípu od ulic Italská a Na Smetance. V okolí sochy najdeme v trávnících sedmikrásky, pampelišky a kokošky pastuší tobolky. Na záhonech jsou vysazené tulipány. Ze stromů zde najdeme jírovec maďal, javor babyku a mahalebku. Z keřů zde roste bobkovišeň lékařská, která má vysoký obsah amygdalinu. Zabočíme k cestičce souběžné s Polskou ulicí, poblíž rozcestí roste rdesno ptačí a ječmen myší, z keřů štědřenec odvislý (nejedlý a neléčivý, hrozí otrava, obsah cytisinu) a šeřík. Ze stromů je tu topol bílý (linda) a javor klen. Dále po cestě potkáme kerblík lesní (jiný druh než kerblík třebule), akát, jasan, hloh, forsýtie a dřišťál obecný.  Ještě dále tu je zimolez tatarský, z většího množství jeho nezralých bobulí hrozí otrava, břečťan popínavý, jehož plody mohou způsobit zvracení, kuklík městský, pampeliška, dub letní, borovice černá, jasan ztepilý, šeřík a barvínek menší s obsahem řady alkaloidů. Téměř vedle sebe zde rostou pámelník bílý a pámelník červenoplodý, dále tavolník van Houtteův a opět mahalebka. Javor mléč a sveřep střešní. U budovy najdeme zanedbaný záhonek s vysazenými topolovkou růžovou a rozchodníkem nádherným. V záhonku je i vojtěška, ptačinec prostřední (žabinec), kuklík městský, popenec obecný, lipnice úzkolistá a nálety pajasanu žláznatého. Dále pokračujeme podél vchodu, zde roste jílek vytrvalý, kokoška pastuší tobolka, svlačec rolní s jedovatými podzemními částmi a pcháč rolní.

2. Americká čokoládová
Dostala jméno podle lípy americké a lípy obecné, ze kterých se dá vyrobit čokoláda.
Trasa začíná na rohu ulic Krkonošská a Chopinova. Dáme se šikmo doleva po cestičce. Kolem ní rostou jedovaté štědřence, zimolez tatarský, šeříky, babyky a jasany. Přijdeme na vydlážděné rozcestí, kde uprostřed dlažby roste nevysoký jírovec pleťový. Vpravo u rozcestí je babyka, odbočuje cestička vpravo, pak jírovec maďal a následuje další cestička. Odbočíme vlevo, po pravé straně máme skupinu dubů letních, klen a několik lip, kříženců lípy srdčité a lípy velkolisté. Po levé straně je velký jasan ztepilý, tři habry obecné a jeden javor jasanolistý. Pak odbočuje cestička směrem k ulici Chopinova. Za ní je skupina různě velkých lip, opět kříženců nebo kultivarů, mezi nimi roste lípa americká s velkými listy (až 12x20 cm). V trávnících kolem cesty roste řebříček, jílek, jitrocel kopinatý, pampeliška, rdesno ptačí (truskavec), kokoška, jetel plazivý, sedmikráska, lebeda rozkladitá. Pod lípou americkou najdeme vlevo několik mahalebek, jilm a úplně dole klen a další mahalebky. Vpravo roste jerlín japonský.   

3. Léčivá, jedlá a smrtelně jedovatá
Jméno má podle tisu obecného a tisu prostředního, které všechny tyto vlastnosti mají. Z tisů byl izolován taxol, který je testován na protirakovinné účinky. Jehlice byly dříve používány jako léčivé, zde ale platí více než jinde Paracelsovo „Rozdíl mezi lékem a jedem je dávka“. Jedlost u tisů však není ani tak o dávce, jako o použité části.
Trasa začíná u rozcestí s jírovcem pleťovým, asi 40 metrů od křižovatky ulic Krkonošská a Chopinova. Po příchodu od ulice Krkonošské se na rozcestí dáme druhou odbočkou vpravo. Podél malé cestičky vlevo je skupina dubů letních.  Napravo je velký dub a kolem něj hloh, tavolník van Houtteův, a nějaký dřišťál, snad kultivar dřišťálu obecného, kalina svraskalá a poněkud blíž ke druhé cestičce několik dubů červených. Vlevo kousek dál je vysazena skupina tisů červených a tisů prostředních obklopujících malé odpočívadlo. Mezi tisy roste jeden dub červený, vedle tři buky lesní a jeden červenolistý kultivar buku lesního. Vpravo u alampy roste pýr plazivý. Za odpočívadlem s tisy rostou po obou stranách šeříky. Dojdeme na  rozcestí a odbočíme vlevo menší cestičkou, která se stáčí podél stadionu dolů. Pod šeříky zde roste rozrazil břečťanovitý a mezi nimi jeden malý javor stříbrný, vlevo naproti nim uvidíme buk. Vlevo dále najdeme pustoryl věncový (obecně zvaný jasmín),břečťan popínavý a z bylin česnáček lékařský. Vlevo se nachází skupina menších mahalebek, dál vpravo klen a pod šeříky popenec obecný. Je zde několik javorů klenů a mléčů, mléče pak pokračují jako alej až na konec trasy. Vlevo rostou další mahalebky a pustoryly, v závěru trasy skupina dubů červených. Vpravo rostou forsýtie a hrušeň.

4. Královničky, zpěváků a herců
Trasa dostala jméno po malé lípě srdčité, v knize Do tmy říká Anna lípě srdčité královna. Tady roste majinká a proto královnička. Trasa se jmenuje i po hulevníku lékařském, kterému J. A. Zentrich říká rostlina zpěváků. Určitě bude i pro herce – podporuje hlas.
Začíná na rohu ulic Chopinova a Na Švihance. Dáme se druhou cestičkou vlevo, ne tou souběžnou s Chopinovou, ale tou směrem dovnitř. Ještě před odbočením vpravo uvidíme malý kultivar kaštanu jedlého se žlutě žíhanými listy. Kolem rostou kaliny svraskalé, zimolezy tatarské, duby letní, javory kleny, babyky, lípy a javory mléče. V trávnících najdeme sedmikrásku, jitrocel větší, pampelišky, jetel plazivý a kokošku pastuší tobolku. Nyní zahneme vpravo kolmo mezi keře, zde pod nimi roste popenec obecný, ptačinec prostřední, měrnice černá, kontryhel, kopřiva dvoudomá, mochna plazivá, hluchavka bílá, jahodka indická, svlačec rolní a sléz přehlížený. Projdeme dál mezi keři, tady najdeme malou lípu srdčitou. Je to jediná lípa srdčitá, kterou jsem v Riegrových sadech našla, vše ostatní jsou křížence s lípou velkolistou nebo jiné druhy.

5. Středověká
Dostala jméno podle několika druhů oblíbených ve středověku. Jsou to jednak tulipány, oblíbené na výrobu tulipánového sirupu a jasan zimnář, dříve (a dodnes na Slovensku) nazývaný podle sladké mízy též jasan manový.
Trasa začíná na rozcestí u hospody, dostaneme se tam z ulice Na Švihance. V dlažbě na rozcestí zde najdeme několik jírovců pleťových. Vlevo u boční brány na stadion rostou šeříky, dva ořešáky královské a malá střemcha. Vpravo podél hospody je stříhaný tvarovaný plot z habrů s několika babykami. V záhonech uprostřed cesty rostou na jaře tulipány a jako plevel merlík bílý, rdesno truskavec (truskavec obecný) a kokoška, vydáme se podél nich. Nalevo mezi šeříky najdeme několik jasanů zimnářů, které byly dřív oblíbené pro léčivou a jedlou sladkou mízu, pod šeříky roste měrnice černá a hulevník lékařský. Za nimi je javor stříbrný a skupina borovic černých.

6. Klášterní
Byla nazvána podle šalvěje lékařské a estragonu, které se dříve pěstovaly v klášterních zahradách. Trasa je krátká, zahrnuje bezprostřední okolí zavřené brány vpravo na konci záhonů.
Kromě šalvěje lékařské a pelyňku estragonu zde roste na neudržovaném záhoně za plotem a v okolí hluchavka bílá, kopřiva dvoudomá, merlík bílý, lopuch větší, pcháč rolní, řebříček obecný, bršlice kozí noha, popenec obecný, hulevník lékařský, rozrazil perský, bez černý, zlatobýl kanadský, pelyněk černobýl, mochna plazivá, sedmikráska a pampelišky. Z bývalého záhonu zde zbyl i rozchodník nádherný a zlatice prostřední (forzýtie).

7. Pansotti a dřínová
Trasa dostala jméno podle orseje jarní (ligursky pansotti), ze které se připravuje specialita Pansotti con salsa di noci a podle svídy dřínu.
Začíná na konci záhonů na kruhovém náměstíčku, kolem něhož jsou vysazené červenolisté kultivary třešní. Z náměstíčka budeme pokračovat cestou dolů (za zády máme záhony, vpravo nepoužívanou bránu). Po levé straně jsou vysazeny plnokvěté sakury, keřové i stromové, několik okrasných jabloní a dvě malé cesmíny ostrolisté. Dole u rozcestí roste hrušeň, vpravo pak dva velké jírovce maďaly (koňské kaštany). Pokračujeme odbočkou vlevo. Mezi keři najdeme hlohy a lísky, pod nimi roste orsej jarní, česnáček lékařský a merlík bílý. Dále je tu vysazená bříza a modřín, v okolí roste popenec obecný, jetel plazivý, mahonie cesmínolistá, břečťan a máchelka srstnatá. Dále je zde smrk omorika, svída krvavá, třešeň ptačí a jilm, pod nimi najdeme kuklík městský, kerblík lesní, rozrazil břečťanolistý, rozrazil rezekvítek a rozrazil rolní. Nyní se stočíme nahoru doprava, tady najdeme svídu dřín (dřín jarní), lebedu rozkladitou, ptačí zob obecný, zimostráz vždyzelený, šťovík tupolistý, mahalebky, weigelii růžovou a jilm vaz.

8. Heřmánková terčovitá
Trasa začíná asi 50 metrů od křižovatky ulic Vozová a Chopinova, dostala jméno podle heřmánku terčovitého. Podél cesty rostou všechny naše původní javory, javor klen, mléč i babyka, z mízy všech tří druhů si na jaře můžeme uvařit javorový sirup. Pod nimi najdeme rozrazil břečťanovitý, opletku obecnou, jitrocel větší, pampelišky a bodlák obecný. Z keřů zde roste štědřenec odvislý, někdy zvaný zlatý déšť, který může způsobit otravu. U zábradlí při vyústění ulice Na Švihance roste houf heřmánků. Není to však heřmánek pravý, ale jeho skromnější bratříček heřmánek terčovitý bez jazykovitých květů. Neobsahuje chamazulen a postrádá proto protizánětlivé účinky heřmánku pravého, jiné působení je podobné. Na stejném místě najdeme i velmi drobnou písečnici douškolistou a ječmen myší.

9. Přehlížená a mahlab
Trasa dostala jméno podle slézu přehlíženého a mahalebky, která je známá jako koření mahlab. Začíná na konci záhonů na kruhovém náměstíčku, kolem něhož jsou vysazené červenolisté kultivary třešní. Za zády máme záhony, vpravo nepoužívanou bránu, budeme pokračovat odbočkou vlevo. Po pravé straně rostou plnokvěté sakury, okrasné třešně a dvě cesmíny ostrolisté. Na trávnících najdeme zdejší obvyklou sestavu, pampelišky, sedmikrásky, jílek vytrvalý, jitrocel větší, jetel plazivý, kokošky a rdesno ptačí (truskavec). U lampy vpravo roste jitrocel kopinatý, který zde v Riegrových sadech není příliš hojný. Podél cesty rostou kleny, tavolník van Houtteův a nejedlý a neléčivý tavolník význačný. Vlevo rostou borovice černé, tisy a kleny. Dál po pravé straně, kousek před odbočkou dolů vpravo najdeme několik akátů, jasanů, dubů červených a klenů. Vlevo za lavičkama roste jitrocel prostřední a řebříček, za plotem stadionu je velký topol a několik jasanů zimnářů. Mineme odbočku dolů vpravo, těsně za ní vpravo v trávníku okolo dřišťálu (asi kultivar dřišťálu Thunbergova) najdeme popenec obecný, lopuchy, jitrocel kopinatý, šťovík tupolistý, svlačec rolní, kuklík městský, hluchavku bílou, kakost maličký (který je zaměňován za sléz přehlížený), jetel plazivý, pampelišky, jitrocel větší kerblík lesní a šťovík kadeřavý. Pod dřišťálem roste malá mahalebka. Vlevo za plotem stadionu je velký topol kanadský, podél plotu rostou nejedlé a neléčivé forzýtie prostřední, pod nimi penízek rolní. Po levé straně za lavičkama roste v trávníku sléz přehlížený a ptačinec prostřední. Vpravo u cesty najdeme dřišťál Thunbergův, pod ním pcháč obecný. Kolem zatáčky po obou stranách cesty jsou vysazené mahalebky, po některých z nich se šplhá břečťan, vpravo roste malý buk. Nyní odbočuje pěšinka vpravo dolů, dáme se po ní. Vlevo rostou dvě střemchy, vpravo jedna střemcha a u ní zimolez tatarský, v trávníku okolo najdeme svízel bílý a rozrazil rolní. Před křižovatkou roste jasan úzkolistý.

10. Jinanová
Jméno dostala podle jinanu. Trasa začíná na rozcestí, kde končí trasa předchozí (je to asi 150 metrů od křižovatky ulic Italská a Na Smetance). Napojíme se na širší cestu a zabočíme vpravo. Cestu lemují lípy obecné. Vpravo je skupina bříz s mahalebkou a lípou. Za další odbočkou dolů vlevo roste skupina červenolistých buků. Projdeme volné prostranství bez dřevin, vlevo dál od cesty roste soliterní jinan dvoulaločný (asi samec). Vpravo před křižovatkou cest je vysazena skupina tisů, poblíž ní najdeme smrk pichlavý (stříbrný smrk). Vlevo je také skupina smrků pichlavých, rostou zde i lípy, několik lísek tureckých a malá střemcha. Na křižovatce zabočíme doleva dolů, podél cesty je vysazená velká skupina tisů, pod nimi roste hluchavka bílá a malý kultivar bílé růže. Vpravo u křižovatky mezi dvěma odbočkami roste převislý kultivar dubu, jírovec maďal a javor klen, za druhou odbočkou roste magnólie a blíž ke křižovatce je vysazená skupina hlohyň šarlatových a forsýtie (zlatice prostřední).

11. Drtičová
Trasa dostala jméno po řeřiše rumní, kterou J. A. Zentrich pro její silné působení na močové kameny nazývá drtič. Začíná na křižovatce pěti cest, kde končí trasa předchozí (asi 85 metrů nad zastávkou autobusů na ulici Italská). Dáme se dolů odbočkou více vpravo, dolů k ulici Italská. Mezi dvěma odbočkami dolů roste lípa stříbrná, podél odbočky více vpravo těsně u startu rostou kdoulovce, pod nimi najdeme popenec obecný, ptačinec rostřední, měrnici černou a v mulči u stromku lebedu zahradní, o kousek dál dole ještě vlaštovičník větší. Po levé straně v trávníku roste rozrazil rezekvítek a máchelka srstnatá. Vpravo roste několik dubů. Dole na křižovatce zahneme vlevo a jdeme souběžně s ulicí Italská. Cesta je lemována živým stříhaným plotem z babyk, nedaleko po odbočení roste po pravé straně střemcha, kousek dál duby, javory mléče, vzrostlé babyky, vlevo ruj vlasatá a jírovec maďal. Připojuje se cesta zhora, za ní roste vlevo lípa, velký tis a cesmína ostrolistá. Dojdeme k další cestě, připojující se shora, za ní vlevo je vysazen břestovec západní a lípa obecná. Nyní se obrátíme nazpět a dojdeme k odbočce vlevo, která ústí k zastávce autobusů na ulici Italská. Italskou přejdeme po přechodu, přímo u dopravní značky pro přechod přes ulici roste houf řeřich rumních.

12. Vysquatovaných záhonků a Venuše
Trasa se jmenuje podle sídla Chemického divadla a podle záhonků v politické a /nebo byrokratické nemilosti na ulicích Slavíkova a Na Švihance. Začíná na rohu ulic Chopinova a na Švihance. Dáme se k ulici Slavíkova, u stromů najdeme ječmen myší, kokošky, turanku kanadskou, lociku kompasovou a merlík bílý. Na záhonku po pravé straně nedaleko křižovatky roste bohyška (funkie, hosta), aksamitník (afrikán) a netřesk střešní. Zabočíme na Slavíkovu, mezi Švihankou a Prádelna café je další záhonek, opět s bohyškou a aksamitníkem, přibývá maceška, poblíž najdeme mléč zelinný. Přejdeme ulici směrem k divadlu, před divadlem roste  jitrocel větší, kokoška, locika kompasová a turanka kanadská. Vejdeme do průjezdu divadla (bude-li odemčeno), ve dvoře u divadla roste vlaštovičník větší, pampeliška, kapustka obecná, forsýtie, bez černý, jasan ztepilý a hluchavka bílá. Pokračujeme na ulici Krkonošskou, kde najdeme ječmen myší, ptačinec prostřední, lociku kompasovou a mléč zelinný.

13. Do tmy aneb trasa kešková
Zde jsou jednotlivé druhy z knihy Do tmy, jejich léčivé účinky a jejich GPS v Riegrových sadech:
Lípa malolistá květ
Potopudná, močopudná, žlučopudná, mírně uklidňuje, tlumí křeče. Nachlazení, křeče v trávícím ústrojí a močových cestách, narušená funkce žlučníku. Květ může působit alergii. Listy se používají na inhalace.
50°4.7862' 14°26.5789'
Hluchavka bílá květ
Chrání sliznice, tlumí křeče, proti zánětům, celkově uklidňuje, menstruační problémy, pro děti při průjmech a trávicích problémech, podporuje látkovou výměnu, zevně hojení, podobně též fialově  a žlutě kvetoucí druhy.
50°4.8052' 14°26.6293'
50°4.8268' 14°26.5481'
50°4.7961' 14°26.4220'
50°4.8105' 14°26.3872'
Ořešák vlašský list
Obsahuje juglon, působí svíravě, antibakteriálně, protizánětlivě, používá se na kloktadla, koupele při pocení nohou, akné, ekzémech na klyzma. Na ledvinové kameny je olej z ořechů, při rozedmě plic působí víno.
50°4.7913' 14°26.5732'
50°4.7862' 14°26.5789'
Řebříček obecný květ
Používá se na ženské problémy, křeče v trávícím traktu, je močopudný, dezinfikuje, působí proti skleróze, astmatu, tlumí krvácivost.
50°4.8277' 14°26.5364'
50°4.8277' 14°26.5364'
50°4.7994' 14°26.4439'
Jitrocel kopinatý list
Používá se na kašel, záněty, podporu trávení, působí na vředy, je antibiotický, zevně na rány. Semeno snižuje krevní cukr, působí na žaludek a játra, krvetvorbu, při zácpě.
šťáva vředy, zánět ucha
50°4.8159' 14°26.4790'
50°4.7966' 14°26.4223'
Bez černý květ
Květ bezu černého je potopudný močopudný, podporuje pevnost cévních stěn a tvorbu mateřského mléka, je účinný též na ekzémy a vykašlávání. Používají se i bezinky a listy.
50°4.7966' 14°26.4223'
50°4.8286' 14°26.5396'
Březový list
Působí močopudně, podporuje vylučování solí, na léčení revmatismu též ve formě koupelí.50°4.7768' 14°26.3759'
Vlaštovičník nať
Uklidňuje a tlumí křečové bolesti, používá se při angině pectoris, snižuje krevní tlak, působí jako prevence astmatických záchvatů, je žlučopudný a antibiotický.
50°4.8262' 14°26.3561'
Kopřiva list
Má účinky jako tonikum, povzbuzuje metabolismus a všechny fyziologické funkce. Kromě dalších účinků funguje proti virózám, je antirevmatická, protiastmatická, zlepšuje prokrvení a působí na vysoký krevní tlak, je močopudná, zvyšuje aktivitu enzymů a má další účinky.
50°4.8052' 14°26.6296'
50°4.8274' 14°26.5458'

V Riegrových sadech na mnoha místech:
Pampeliška list
Pampeliška kořen
Žaludy, tedy dub letní
Sedmikráska květ
Kokoška nať

V Riegrových sadech ani řapík:
Přeslička rolní nať
Měsíček lékařský květ
Divizna velkokvětá květ
Třezalka tečkovaná nať
Tužebník jilmový nať
Máta peprná
Meduňka
Maliník list
Rybíz černý list
Heřmánek květ
Podběl květ

PS: Sesýchací poměr člověka je u žen přibližně 1:2, u mužů 1:3.
PSS: Já za to nemůžu, že to není gender friendly, já jen uvádím fakta. Stěžujte si u Matky přírody.

Jedlá a léčivá květena Riegrových sadů, mapka tras - Průvodce po jedlých a léčivých rostlinách v Praze v Riegrových sadech, dvanáct tras


Související články:
Léčivá a jedlá květena Riegrových sadů (10.07.2018)
Ochutnávka léčivých receptů a planých rostlin 23. (Praha, Prádelna café) (25.06.2018)
Jedlé a léčivé rostliny na Staré plovárně v Jihlavě (04.06.2018)
Čistící smoothie s ptačincem podle Celie (20.02.2018)
Ochutnávka planých rostlin 20. (Beskydská smršť) (23.09.2017)
Ochutnávka planých rostlin 22. (sraz N) (15.09.2017)
Ochutnávka planých rostlin 21. (přednáška Vsetín) (15.09.2017)
Ochutnávka planých rostlin 19. (Ekofilm) (11.04.2017)
Jedlá a léčivá květena Brnoxu (09.01.2017)
BRNOX - o průvodci brněnským Bronxem a také o jeho květeně (09.01.2017)
Ochutnávka planých rostlin 18. (sraz N) (27.08.2016)
Ochutnávka planých rostlin 11. (sraz rR) (12.07.2016)
Ochutnávka planých rostlin 15. (Geomon) (11.07.2016)
Ochutnávka planých rostlin 16. (Psraz) (10.07.2016)
Jedlé rostliny v Brně - parčík na Žerotínově náměstí (17.06.2016)
Ochutnávka planých rostlin 17. (Vegepárty) (28.05.2016)
Vesnovka obecná - divoká brokolice (22.04.2016)
Ochutnávka planých rostlin 14. (Envi) (20.04.2016)
Ochutnávka planých rostlin 13. (přednáška Kopřivnice) (18.04.2016)
Ochutnávka planých rostlin 12. (festival Udělej most) (17.04.2016)
Ochutnávka planých rostlin 10. (Letní kurz) (23.07.2015)
Ochutnávka planých rostlin 9. (Putování za jedlými rostlinami) (04.06.2015)
Haluzická ochutnávka (č.2) planých rostlin v grafech (27.04.2015)
Ochutnávka planých rostlin 8. (Jarní kurz) (24.04.2015)
Aprílová miniochutnávka jídel v Brně (19.04.2015)
Ochutnávka planých rostlin 7. (Jedlá divočina) (18.04.2015)
Erbuzzu, směs divokých rostlin ze Sardínie (23.02.2015)
Silvestrovská žaludová miniochutnávka a silvestrovský minirecept (17.01.2015)
Ochutnávka planých rostlin 6. (19.12.2014)
Ochutnávka planých rostlin 5. (02.10.2014)
Čím nahradit guascas? A co takhle originál? (01.08.2014)
Botanická poradna: česnek podivný Allium paradoxum (05.05.2014)
Preboggion, italská kulinářská ingredience (01.05.2014)
Rostliny japonského svátku Nanakusa-no-sekku (24.04.2014)
Sansai aneb japonská horská zelenina u nás (14.04.2014)
Ochutnávka planých rostlin 4. (21.12.2013)
Ochutnávka planých rostlin 3. (07.10.2012)
Tabulka chuti jedlých rostlin (23.02.2010)
Denivka plavá (06.02.2010)
Srážení mléka za pomoci rostlin - praktický pokus (19.01.2010)
Výhodné kombinace (28.11.2009)
Rostlinná syřidla (02.07.2009)
Ptačinec žabinec jako léčivá rostlina (22.10.2008)
Ochutnávka planých rostlin 2. (17.07.2008)
Jedlé rostliny 1. květy (09.06.2008)
Ochutnávka planých rostlin 1. (29.04.2008)
[Akt. hodnocení: 0 / Počet hlasů: 0] 1 2 3 4 5
Celý článek | Zpět Informační e-mailVytisknout článek


Jména rostlin zadávejte v uvozovkách.





Tento web používá redakční systém phpRS, napsaný v jazyce PHP.