Poradenská a konzultační činnost v oblasti životního prostředí


 


 

 

 
 
Přehled prací Ceny Termíny Kvalifikace Pro zadavatele

 

Mgr. Ivana Paukertová
Řezáčova 28
624 00 Brno
IČO: 686 72 217
ivana@paukertova.cz
tel.:603 39 62 90

Autorizace
posouzení podle § 45i
(Naturové posouzení)

Zpracuji
  • Naturové posouzení - posouzení vlivu záměru na evropsky významné lokality (posouzení podle § 45i zákona 114/1992 Sb.)
  • přírodovědné průzkumy v rozsahu biologického hodnocení
  • oznámení podle přílohy č. 3 zákona 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí
  • analýzu záměru, vyhodnocení možných střetů s ochranou přírody a návrhy na jejich optimální řešení
  • botanický a přírodovědný průzkum jako podklad projektu nebo příloha k žádosti o dotace
  • návrhy informačních tabulí pro ZCHÚ a EVL, přírodovědné naučné stezky, fotografie rostlin
  • botanické inventarizace chráněných území, VKP
  • inventarizaci dřevin
Často kladené otázky Průvodce investora procesem posuzování
vlivů na životní prostředí - EIA


Dnešní datum: 21. 08. 2019  | Hlavní stránka | Mapa stránek | Orientace na stránce | Fotografie rostlin | Rostliny ČR |  


Vyhledávání

Vyhledat text

Jména rostlin zadávejte v uvozovkách.


TOPlist

Novela

Zákon 39/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (zvaný též novela EIA)  vstoupil v platnost 1. dubna 2015.


Jedlé rostliny * Preboggion, italská kulinářská ingredience
Mgr. Ivana Paukertová - Jedlé rostliny - 01. 05. 2014 (6742 přečtení)

Preboggion, nebo také prebugiun, je italská směs pocházející z oblasti Ligurie. Je to patnáct rostlin, sbíraných v přírodě a tradičně používaných v kuchyni. Většina z nich roste i u nás a v tomto článku se dozvíte které to jsou, kde je najdete a podle čeho je poznáte. Směs nemá ustálené složení, používá se to, co je k dispozici, takže si můžete připravit italské speciality z čerstvých surovin, například ligurské těstoviny pansotti s ořechovou omáčkou.



Rostliny jsou použitelné téměř všechny i v dospělosti, nejčastěji se sklízejí mladé jarní listy a růžice na jaře před květem, dokud mají lístky žádnou nebo malou hořkost. Vzhledem k odlišné charakteristice rostlin je složení preboggion komplexní, v každé jednotlivé směsi se hledá rovnováha chutí. Každý druh chutná jinak a je potřeba vytvořit harmonickou směs. Proto se používají ty druhy, které jsou k dispozici v takovém množství, aby vznikla vyvážená chuť. K přípravě prebuggiun je dostačující rostliny omýt, uvařit, okořenit a sníst. Na ochucení se používá vinný ocet, česnek, rozmarýn, šalvěj, bazalka, majoránka, parmezán, někdy se do základní směsi přidává i zelená petržel. Často se též směs používá jako základ dalších receptů, například do polévek typu minestrone, jako náplň do těstovin, přísada do rizota, ochucení brambor, do karbanátků a omelet. Na jarním trhu v Janově v Ligurii se na jaře prodávají čerstvé svazky bylin prebuggiun.
V rubrice Divoká kuchařka můžete najít návod na přípravu: Preboggion, recept z východní Ligurie a recept na těstoviny Pansotti con salsa di noci. Kromě zvonku broskvolistého mají všechny druhy, které se u nás vyskytují, též léčivé účinky.

Amarago
Urospermum dalechampii
Chuť velmi hořká. Rostlina se u nás nevyskytuje, jedná se o mediterraní druh rostoucí v oblasti Středozemního moře.

řepa obecná (repa obyčajná)
Bietola di prato (ligursky gè )
Beta vulgaris
V Ligurii se sbírá řepa rostoucí v přírodě. Je to dvouletý druh, rostoucí na zasolených půdách, zejména u pobřeží moře. My můžeme použít listy pěstovaných kultivarů, protože divoká řepa u nás neroste. Asi tím pádem přijdeme i o tu divokou chuť, popisovanou v italských pramenech, ale nemůžeme mít všechno, zejména když nemáme moře. I v italských receptech se někdy nahrazuje mangoldem. Nic zvláštního na tom není, vždyť mangold je vlastně vychovaná divoká řepa.

brutnák lékařský (borák lekársky)
Borragine (ligursky boraxe)brutnák lékařský - Borago officinalis, jedlá rostlina
Borago officinalis
Brutnák byl u nás v minulosti často pěstovaný jako zelenina, v současné době se pěstuje méně, i když v poslední době jeho obliba opět stoupá. V teplejších oblastech ho můžeme najít i zplaněle v přírodě. Záměna snad nehrozí, většina použitých rostlin bude nejspíš stejně pocházet ze zahrádek, v přírodě je k nalezení zřídka. Chuť je popisována jako podobná okurce a dají se jíst i oloupané stonky. Jedlé modré květy se kandují a používají na ozdobu salátů.
Mapka rozšíření (karta druhu AOPK)

mléč zelinný (mlieč zelinný)
Cicerbita (ligursky scixèrbua)
Sonchus oleraceus
mléč zelinný - Sonchus oleraceus
© Ivana Paukertová 2013 mléč zelinný, květ - Sonchus oleraceus
© Ivana Paukertová 2013 mléč zelinný, listy - Sonchus oleraceus
© Ivana Paukertová 2014 Jak už název napovídá, v minulosti se tento druh používal jako zelenina i u nás. V současnosti se používá v mnoha kuchyních světa - japonské, čínské, řecké, novozélandské, německé. Patří mezi hvězdnicovité (složnokvěté), má malé žluté úbory. Po utržení roní mléko. Listy trochu připomínají pampelišku, v listové růžici nejsou tak naplocho jako to bývá u pampelišky. Nejlepší je najít pro srovnání nakvétající nebo kvetoucí rostlinu, kvete od dubna. Roste u nás hojně, na polích, zahradách, jako doprovod lidských sídel. Mléč zelinný je též léčivý. Chuť je v italských pramenech popisována jako mírně hořká, ořechového typu, podle mých zkušeností naše mléče nahořklé většinou nebývají, ale nemají ani ořechovou příchuť.
Mapka rozšíření (karta druhu AOPK)

čekanka obecná (čakanka obyčajná)
Cicoria (ligursky radicion)
Cichorium intybus
čekanka obecná květ - Cichorium intybus čekanka obecná, listy - Cichorium intybus čekanka obecná, jarní listová růžice - Cichorium intybus
© Ivana Paukertová 2014 čekanka obecná, loňské uschlé lodyhy  - Cichorium intybus
© Ivana Paukertová 2014 Čekanka se kdysi hojně používala i u nás, v současnosti se spíše užívají pěstované zahradní kultivary, pokud vůbec. Z pražených kořenů se vyráběla známá cikorka. Při sběru budete mít asi trochu potíž ji poznat, květy se objevují daleko později. Její listové růžice hledejte podél cest, na jaře hodně připomínají pampelišku. Často ale bývají větší. Nejspolehlivějším vodítkem je loňské květenství, odněkud z listové růžice budou trčet takové uschlé šťagéle se štětičkama (viz obrázek). Na rozdíl od pampelišky také bývají často listy zahnuté do oblouku nebo různě pokroucené. Z hořčin čekanky byl u nás vyvinut v roce 1982 nealkoholický nápoj jako náhrada toniku, do kterého se přidává hořký chinin. Mladé listy co jsem ochutnávala byly pouze mírně nahořklé.
Mapka rozšíření (karta druhu AOPK)

máchelka srstnatá (púpavec srstnatý)
Dente di leone
Leontodon hispidus
máchelka srstnatá, listová růžice - Leontodon hispidus pampeliška a máchelka - srovnání tvaru listů druhů Leontodon hispidus a Taraxacum sect. Ruderalia V Ligurii se používají listy také na salát, z praženého kořene se podobně jako z pampelišky u nás dělá káva. Připomíná pampelišku a bylo jedno období, kdy se pampelišce říkalo smetanka a pampeliška tomuto druhu. Kvete o mnoho později než pampeliška a rozlišení listové růžice musíte dostat do oka. Často obě rostliny rostou promíchaně na jednom místě. Rostlina je srstnatá a zářezy listů někdy připomínají vroubky nebo vlnky, jindy jsou poměrně hodně podobné pampelišce. Srovnání listů máchelky a pampelišky na obrázku vlevo. Listy i listové růžice jsou většinou menší než u pampelišky. I květy má podobné pampelišce, ale kvete až od června. Najdete ji na loukách, roste i v sídlištních trávnících. Je to druh hojný. Pro další obrázky si můžete kliknout na botany.cz. Máchelka má také léčivé účinky, používá se jako diuretikum. Chuť je podle italských zdrojů i mé zkušenosti hořká.
Mapka rozšíření (karta druhu AOPK)

Grattalingua (ligursky [rat]talêgua)
Reichardia picroides
Rostlina u nás neroste, vyskytuje se ve Středozemí.

kopřiva dvoudomá (pŕhľava dvojdomá)
Ortica (ligursky ortiga)
Urtica dioica
Kopřivu známe a používáme i u nás. Všichni víme že rostou poblíž lidských sídel a na hnojených nekosených loukách, snad žádného dalšího komentáře netřeba. Je součástí i naší národní směsi jarních bylin Devatero sil.
Mapka rozšíření (karta druhu AOPK)

mák vlčí (mak vlčí)
Papavero (ligursky papavao)
Papaver rhoeas
mák vlčí před květem - Papaver rhoeas
© Ivana Paukertová 2014 mák vlčí před květem, detail - Papaver rhoeas
© Ivana Paukertová 2014 Nálev je v ligurijské oblasti používán jako mírné sedativum. Ačkoliv originální pramen se nezmiňuje o tom, která část rostliny se takto používá, jedná se nejspíš o okvětní plátky, které byly kdysi zařazeny i v našem lékopise. Vlčí máky nejsnáze najdeme na nepostříkaném poli, což v dnešní době může být docela problém. Pole stříkané herbicidy poznáme podle uschlých, žlutých, nahnědlých, zdeformovaných nebo kroutících se rostlin - prospívají jen trávy a obilí. Otrávené rostliny samozřejmě sbírat ani jíst nedoporučuji. Většinou se dají nalézt nepostříkané okraje i na herbicidovaném poli, často to bývá v rohu. Roste také na rumištích. Nejlepší vodítko k rozlišení mladých růžic máku je najít rostlinu s poupětem a podle ní poznávat mladší sousední rostliny. Z těch jedinců, kde najdeme nasazená poupata, listy už nesbíráme. Ve starších listech vzrůstá obsah alkaloidů, kterými je rod mák tak proslulý, a listy se stávají velmi mírně toxickými. Na rozdíl od máku setého je však možnost otravy spíše teoretická. Chuť listů máku vlčího je popisována jako jemná nebo mírně hořká, nahořklé listy jsem nezaznamenala.
Mapka rozšíření (karta druhu AOPK)

Radicchio selvatico (ligursky denti de coniggio)
Hyoseris radiata
Rostlina se u nás nevyskytuje, roste v mediteránu. Chuť: trochu hořká.

zvonek řepka (zvonček repkový)
Raperonzolo (ligursky ranpunçu)
Campanula rapunculus
zvonek řepkovitý, listy - Campanula rapunculoides zvonek broskvolistý, květ - Campanula persicifolia zvonek broskvolistý - Campanula persicifolia Tento druh byl v minulosti v Evropě oblíbený jako zelenina. Byl ceněný pro svůj kořen, chutí připomínající ořechy. Listy se dávaly do salátů. Dříve se (patrně zplanělý z kultury) vyskytoval i na našem území, v současnosti je nezvěstný. Listy všech zvonků jsou jedlé, proto místo zvonku řepky můžeme použít třeba hojný zvonek řepkovitý (Campanula rapunculoides), který roste podél cest, v lesních lemech, na okrajích luk a mezích (obrázek listů vlevo) anebo zvonek broskvolistý (Campanula persicifolia), který se vyskytuje ve světlých listnatých lesích a občas se pěstuje na zahrádkách (obrázky vpravo). Dá se použít i pěstovaný zvonek klubkatý (Campanula glomerata), který se pěstuje v kultivarech jako okrasný. Chuť zvonku řepky udávají italské zdroje jako sladkou zasyrova, vařením listy zhořknou. Chutí zvonku řepky nemůžu sloužit, ale listy zvonku broskvolistého i řepkovitého za syrova ani uvařené hořké nejsou, naopak mi přišlo že chuť byla vařením pozvednuta.
Mapka rozšíření zvonek řepkovitý (karta druhu AOPK)
Mapka rozšíření zvonek broskvolistý (karta druhu AOPK)

krvavec menší
italsky Sanguisorba
Sanguisorba minor
Sanguisorba minor, krvavec menší - Sanguisorba minor, krvavec menší krvavec menší - Sanguisorba minor V Ligurii je také používán na saláty, kořenem se ošetřují popáleniny. U nás roste v sušších trávnících, na suchých stráních, v lesních lemech, na skalách. Má typické květy, zaměnit se dá s krvavcem totenem (Sanguisorba officinalis). Ten je vyšší, celkově robustnější a roste na loukách vlhkých. Dokud rostlina nemá květy, listová růžice je zaměnitelná s bedrníkem obecným (Pimpinella saxifraga, mrkvovité). Ten je ale chlupatý (když s ním přejedete po rtu nebude hladký, ale drsný) a má jinou chuť. bedrník obecný, list - Pimpinella saxifraga Lístek bedrníku je na obrázku vlevo, a pokud se seknete a zaměníte je, nic se neděje neboť i bedrník je jedlý a léčivý. Chuť krvavce je podle italských pramenů hořká, neurčitě podobná melounu. Podle mých zkušeností se u této rostliny vyskytují u nás dva chuťové typy. Jeden je poměrně silně hnusný, a to i z některých rostlin vypěstovaných z prodávaných semen. Druhý typ patří mezi top ten chuti volně rostoucích rostlin, má velmi příjemnou chuť, někdy s ovocnými podtóny. Je tedy potřeba před sběrem ochutnávat, to ale doporučuji vždy. Chuť volně rostoucích rostlin se totiž může měnit, má na ni vliv například oblast, zastínění, roční doba i genetika. Krvavec menší má dvě plemena (subspecie), možná že dva chuťové typy s tím mají souvislost. V tom zatím nemám jasno.
Mapka rozšíření (karta druhu AOPK)

silenka nadmutá (silenka obyčajná)
italsky Silene
Silene vulgaris
silenka nadmutá - Silene vulgaris silenka nadmutá - Silene vulgaris silenka nadmutá, růžice - Silene vulgaris, jedlá a léčivá rostlina Kromě Itálie je silenka tradiční zeleninou ve Španělsku, Francii, na Krétě, na Kypru a v dalších zemích kolem Středozemního moře. Italské prameny hovoří o sladké a delikátní chuti, jinde po Evropě se uvádí nahořklost, takže opět bude třeba sbírat mladé rostliny a ochutnávat. Podle mých (zatím poměrně omezených) zkušeností listy silenky nahořklé nejsou, ale nenatrefila jsem ani na ty delikátní. Rostlina obsahuje saponiny, proto se nedoporučuje konzumace syrových listů ve velkém množství. Tepelnou přípravou se saponiny rozkládají. Co se týká dostupnosti, asi bude na rozdíl od ostatních druhů spolu s krvavcem nejobtížněji dostupná. Zatímco ostatní druhy budou poměrně bez problémů k nalezení i v intravilánech měst, za silenkou a krvavcem se budeme muset vydat na suché stráně.  V příměstských oblastech to ovšem budou spíše zbytky suchých strání. Velká naděje na nalezení je i v lesních lemech, pokud samozřejmě nejsou odorané až k prvním stromům anebo beznadějně ruderalizované. Brněnské gurmány bych pro oba druhy poslala na skály a stepky na priglu a pražští gurmeti nechť se s nimi zkusí zcuknout na Barrandově nebo hledat na skalách v údolí Vltavy vůbec. Silenka i krvavec jsou rostliny vytrvalé, takže jakmile je jednou objevíte, budete se moci po několik let vracet. Ještě poznámka k poznávání: listy silenky mívají sivý nádech, rostlina je lysá. Na pfaf i celtnet dejte pozor, mají tam blbě fotky, je k nim přimíchána silenka bílá (dříve knotovka bílá), což je sice příbuzný, ale úplně jiný druh. Knotovka bílá má kalich s pruhovanou kresbou, silenka nadmutá má kresbu na kalichu síťovanou. Tahle záměna při jarním sběru nekvetoucích rostlin ani moc nehrozí, na rozdíl od knotovky bílé má silenka nadmutá úzké a nasivělé listy.
Mapka rozšíření (karta druhu AOPK)

pampeliška „smetánka“ (púpava lekárska)
Tarassaco (ligursky dente de can)
Taraxacum sect. Ruderalia
pampeliška (smetanka) lékařská Taraxacum sect. Ruderalia - pampeliška (smetanka) lékařská Taraxacum sect. Ruderalia pampeliška (smetanka) lékařská Taraxacum sect. Ruderalia - pampeliška (smetanka) lékařská Taraxacum sect. Ruderalia Co k pampelišce. V evropských kuchyních je široce používána na saláty, z květů se dělá med, poupata se nakládají jako kapary. Listy a saláty jsou oblíbené zejména ve Francii. Je součástí i naší národní směsi jarních bylin Devatero sil. Její chuť je hořká, kromě květů bez zákrovu, to nelze obejít. Je používána i v japonské kuchyni (je součástí horské zeleniny - sansai). Kromě kulinářského použití je též velmi ceněna pro své léčivé vlastnosti, působí fytoncidně, podporuje trávení a látkovou výměnu, je močopudná, podporuje žlučník a játra, snižuje hladinu krevního cukru, má antirevmatické působení a v neposlední řadě pampeliškový likér z kořenů napomáhá hubnutí. Mimochodem ten likér může mít velmi zajímavou a proměnlivou chuť, s podtóny ořechů až po rozemletý mák, to se mi jednou podařilo. Ale nemusí, což jsem experimentálně ověřila. Pampelišek botanici rozlišují i na našem území stovky druhů, zajisté se liší i obsahovými látkami a budou mít různou chuť.
Mapka rozšíření (karta druhu AOPK)

orsej jarní (blyskáč jarný)
Ranunculo favagello (ligursky pansuti, pansotti)
Ficaria verna
orsej jarní - Ficaria verna orsej jarní - Ficaria verna orsej jarní, hlízky - Ficaria verna Orsej je součástí kuchyní střední Evropy, například britské, německé a ruské. V minulosti byl daleko více oblíbený než v současnosti. Má i léčivé účinky. Přestože tato rostlina je natolik významná, že dala jméno ligurským těstovinám z prebugguin (pansotti), je v pramenech velice dobře schovaná a její přináležitost k preboggion jsem našla víceméně náhodou (zasklila ji i italská wikipedie). Lístky, stonky a poupata se dají jíst za syrova jen velmi mladé, později v nich stoupá obsah protoanemoninu a stávají se toxickými - Plants For A Future uvádí, že je to v době kdy začínají zrát plody. Protoanemonin má dráždivé účinky na pokožku i trávicí soustavu a ve vyšších dávkách může způsobit vážnou otravu. Přesto se orseje jako kuchyňské suroviny nemusíme vzdát ani v pozdějším období, protoanemonin se snadno rozkládá varem, sušením a mléčným kvašením. Kdyby to snad někoho odradilo, připomínám, že i syrové fazole obsahují toxické látky a nikdo se nezdráhá je jíst. Snad jen kvůli vyrážkám by měly citlivější osoby sbírat v rukavicích. Orsej má také jedlé hlízky, dříve se za hladomorů sbírali, někde jim říkali mana. Poupata se dají nakládat jako kapary a jedlé jsou i stonky. Protoanemonin obsahuje celá rostlina, proto vše s výjimkou nejčasnějšího jara je nutno vařit. Roste ve vlhkých listnatých lesích, na vlhkých loukách, kolem potoků a často tvoří rozsáhlé porosty. Jedlý je i příbuzný orsej blatoucholistý.
Mapka rozšíření (karta druhu AOPK)

Někdy se také mezi preboggion zařazuje sléz lesní (Malva sylvestris), jehož lístky mají příjemnou chuť, ředkev ohnice Raphanus raphanistrum, která u nás v přírodě roste, divoký fenykl Foeniculum vulgare, který u nás volně neroste, ale dá se pěstovat a u nás pěstovaný druh mavuň červená Centranthus ruber.

sešlapávaný okraj cesty - rostou tam rostliny kterým sešlapávání nevadí
© Ivana Paukertová 2014 Ještě pár slov o mé minivýpravě na sklonku dubna za prebuggiun na okraji Brna. Pampelišku a máchelku jsem našla na sídlištním trávníku, jednou za čtrnáct dní hoblovaném sekačkama často až na drn. Zvonek řepkovitý přežil na jeho okraji, mléč zelinný jsem našla přímo pod balkónem v sousedství záplavy kokošek v mezeře mezi tújemi kde neroste tráva. Čekanka byla na sešlapávaném okraji asfaltové cesty na okraji sídliště (obrázek vpravo). Kopřivu a zvonek broskvolistý jsem ulovila ve zrušených zahrádkách, které už několik let velmi úspěšně zarůstají. Silenka rostla na asi čtyřicentimetrovém rantlíku mezi plotem zahrádek a asfaltovou cestou, později jsem ji našla na několika místech přímo v sídlišti. trávník na sídlišti - místo kde se dá najít docela dost léčivých a jedlých druhů
© Ivana Paukertová 2014 bývalé zarostlé zahrádky - taky tam roste kdeco jedlého a léčivého
© Ivana Paukertová 2014 okraj pole - místo, kde se dá najít mnoho léčivých i jedlých druhů
© Ivana Paukertová 2014 Za mákem jsem musela popojít na okraj pole, nejlepší exempláře byly v nepostříkané řepce, ale na vynechaném okraji nedávno poherbicidovaného pole pšenice se daly nalézt také. Nejdál jsem byla pro krvavec, ačkoliv jsem vůbec nevěřila že ho najdu. Byl v úzkém lemu převážně dubového lesa u polní cesty, našla jsem ale jenom několik trsů. Kdybych v době této kulinářské exkurze věděla, že do směsi patří i orsej, rozhodně bych neměla problém ji v přilehlé akátině s duby nasbírat. Všechno to rostlo přímo v sídlišti nebo v jeho blízkosti, do 200 m od nejbližšího paneláku. Jenom krvavec byl asi ve vzdálenosti 750 m od okraje sídliště.

 

Preboggion (prebuggiún) italská ingredience - Směs bylin z Ligurie na vaření, preboggion nebo prebugiun
© Ivana Paukertová 2014

Preboggion nasbírané asi za 40 minut na okraji Brna, identifikace dole v tabulce

Italskou fotku záhonku s kvetoucími druhy si můžete prohlédnout na stránkách Enocibario.it

 

  České jméno Slovenské jméno Latinské jméno Italské jméno (ligurské) Anglické jméno
1. máchelka srstnatá púpavec srstnatý Leontodon hispidus Dente di leone rough hawkbit
2. zvonek řepkovitý místo z. řepka zvonček repkovitý Campanula rapunculoides místo Raperonzolo (ranpunçu) instead of rampion: creeping bellflower
3. silenka nadmutá silenka obyčajná Silene vulgaris Silene bladder campion
4. pampeliška "smetánka" púpava lekárska Taraxacum sect. Ruderalia Tarassaco (dente de can) common dandelion
5. krvavec menší krvavec menší Sanguisorba minor Sanguisorba salad burnet
6. zvonek broskvolistý místo z. řepka zvonček broskyňolistý Campanula persicifolia místo Raperonzolo (ranpunçu) instead of rampion: peach leaved bellflower or harebell
7. mléč zelinný mlieč zelinný Sonchus oleraceus Cicerbita (scixèrbua) common sowthistle
8. mák vlčí mak vlčí Papaver rhoeas Papavero (papavao) corn poppy
9. čekanka obecná čakanka obyčajná Cichorium intybus Cicoria (radicion) common chicory
10. kopřiva dvoudomá pŕhľava dvojdomá Urtica dioica Ortica (ortiga) stinging nettle

Související články:
Ochutnávka divokých rostlin 26. (Den Země Okras ) (28.04.2019)
Ochutnávka divokých rostlin 25. (Ekofilm 2018) (20.04.2019)
Ochutnávka divokých rostlin 24. Mensa Hálův mlýn (04.04.2019)
Průvodce po jedlé a léčivé květeně Riegrových sadů (10.07.2018)
Léčivá a jedlá květena Riegrových sadů (10.07.2018)
Ochutnávka léčivých receptů a planých rostlin 23. (Praha, Prádelna café) (25.06.2018)
Jedlé a léčivé rostliny na Staré plovárně v Jihlavě (04.06.2018)
Čistící smoothie s ptačincem podle Celie (20.02.2018)
Ochutnávka planých rostlin 20. (Beskydská smršť) (23.09.2017)
Ochutnávka planých rostlin 22. (sraz N) (15.09.2017)
Ochutnávka planých rostlin 21. (přednáška Vsetín) (15.09.2017)
Ochutnávka planých rostlin 19. (Ekofilm) (11.04.2017)
Jedlá a léčivá květena Brnoxu (09.01.2017)
BRNOX - o průvodci brněnským Bronxem a také o jeho květeně (09.01.2017)
Ochutnávka planých rostlin 18. (sraz N) (27.08.2016)
Ochutnávka planých rostlin 11. (sraz rR) (12.07.2016)
Ochutnávka planých rostlin 15. (Geomon) (11.07.2016)
Ochutnávka planých rostlin 16. (Psraz) (10.07.2016)
Jedlé rostliny v Brně - parčík na Žerotínově náměstí (17.06.2016)
Ochutnávka planých rostlin 17. (Vegepárty) (28.05.2016)
Vesnovka obecná - divoká brokolice (22.04.2016)
Ochutnávka planých rostlin 14. (Envi) (20.04.2016)
Ochutnávka planých rostlin 13. (přednáška Kopřivnice) (18.04.2016)
Ochutnávka planých rostlin 12. (festival Udělej most) (17.04.2016)
Ochutnávka planých rostlin 10. (Letní kurz) (23.07.2015)
Ochutnávka planých rostlin 9. (Putování za jedlými rostlinami) (04.06.2015)
Haluzická ochutnávka (č.2) planých rostlin v grafech (27.04.2015)
Ochutnávka planých rostlin 8. (Jarní kurz) (24.04.2015)
Aprílová miniochutnávka jídel v Brně (19.04.2015)
Ochutnávka planých rostlin 7. (Jedlá divočina) (18.04.2015)
Erbuzzu, směs divokých rostlin ze Sardínie (23.02.2015)
Silvestrovská žaludová miniochutnávka a silvestrovský minirecept (17.01.2015)
Ochutnávka planých rostlin 6. (19.12.2014)
Ochutnávka planých rostlin 5. (02.10.2014)
Čím nahradit guascas? A co takhle originál? (01.08.2014)
Botanická poradna: česnek podivný Allium paradoxum (05.05.2014)
Rostliny japonského svátku Nanakusa-no-sekku (24.04.2014)
Sansai aneb japonská horská zelenina u nás (14.04.2014)
Ochutnávka planých rostlin 4. (21.12.2013)
Ochutnávka planých rostlin 3. (07.10.2012)
Tabulka chuti jedlých rostlin (23.02.2010)
Denivka plavá (06.02.2010)
Srážení mléka za pomoci rostlin - praktický pokus (19.01.2010)
Výhodné kombinace (28.11.2009)
Rostlinná syřidla (02.07.2009)
Ptačinec žabinec jako léčivá rostlina (22.10.2008)
Ochutnávka planých rostlin 2. (17.07.2008)
Jedlé rostliny 1. květy (09.06.2008)
Ochutnávka planých rostlin 1. (29.04.2008)
[Akt. hodnocení: 0 / Počet hlasů: 0] 1 2 3 4 5
Celý článek | Zpět Informační e-mailVytisknout článek


Jména rostlin zadávejte v uvozovkách.





Tento web používá redakční systém phpRS, napsaný v jazyce PHP.