Poradenská a konzultační činnost v oblasti životního prostředí


 


 

 

 
 
Přehled prací Ceny Termíny Kvalifikace Pro zadavatele

 

Mgr. Ivana Paukertová
Řezáčova 28
624 00 Brno
IČO: 686 72 217
ivana@paukertova.cz
tel.:603 39 62 90

Autorizace
posouzení podle § 45i
(Naturové posouzení)

Zpracuji
  • Naturové posouzení - posouzení vlivu záměru na evropsky významné lokality (posouzení podle § 45i zákona 114/1992 Sb.)
  • přírodovědné průzkumy v rozsahu biologického hodnocení
  • oznámení podle přílohy č. 3 zákona 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí
  • analýzu záměru, vyhodnocení možných střetů s ochranou přírody a návrhy na jejich optimální řešení
  • botanický a přírodovědný průzkum jako podklad projektu nebo příloha k žádosti o dotace
  • návrhy informačních tabulí pro ZCHÚ a EVL, přírodovědné naučné stezky, fotografie rostlin
  • botanické inventarizace chráněných území, VKP
  • inventarizaci dřevin
Často kladené otázky Průvodce investora procesem posuzování
vlivů na životní prostředí - EIA


Dnešní datum: 04. 12. 2024  | Hlavní stránka | Mapa stránek | Orientace na stránce | Fotografie rostlin | Rostliny ČR |  

Vyhledávání

Vyhledat text

Jména rostlin zadávejte v uvozovkách.


TOPlist

Novela

Zákon 39/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (zvaný též novela EIA)  vstoupil v platnost 1. dubna 2015.


Ochutnávky * Ochutnávka planých rostlin 5.
Mgr. Ivana Paukertová - Ochutnávky - 02. 10. 2014 (9378 přečtení)

20. září proběhla v Jablonci nad Jizerou další ochutnávka volně rostoucích rostlin. Většina testovaných rostlin byla z nadmořské výšky kolem 900 m a vzhledem k vysokoškolskému vzdělání ochutnávačů se proces neobešel bez problémů.



Od matematicky a statisticky vzdělaného respondenta jsem dostala kartáč, že nemám reprezentativní výběr, velikost vzorků je malá a že by každý ochutnávač měl ochutnávat rostliny v jiném pořadí než ostatní. Pak jsme se tak nějak bavily že sice částečně provozuji analýzu nepřesných pozorování, ale na subjektivní úrovni a nehodlám provádět analýzu rozptylu pro dvojité třídění ani testovat žádné hypotézy. Další ochutnávač navrhoval zavedení nové rubriky "Maryša radí" a trval na tom, že bude ochutnávat až 24 hodin po mě. Nakonec jsme se přes všechny drobné metodické neshody přece jen přenesli a ochutnávka proběhla úspěšně.

Běžné druhy, jako pampeliška a řebříček jsem tu už několikrát popisovala (kdo by chtěl popisky a obrázky, může si rozklikat předchozí ochutnávky), tak se dneska zastavíme jen u těch nových. Bodování je opačně než ve škole, pětka je nejlepší hodnocení, jednička nejhorší.

řeřišnice chlupatá
Cardamine hirsuta
řeřišnice chlupatáPochází z Evropy a Asie, vzhledem k tomu, že se rozšiřuje, je obtížné stanovit její původní areál. V Japonsku se chová jako invazní druh, stejně tak i v Americe. Její zralá semena střílí po doteku, stejně jako u netýkavky malokvěté anebo u její příbuzné řeřišnice nedůtklivé. Je to drobná rostlinka doprovázející člověka a jeho činnost, a kdyby nebylo její úžasné chuti připomínající řeřichu setou, tak by se jí snad ani nevyplatilo sklízet. Ráda roste ve sklenících, na záhonech a často také ve škvírách u obrubníků nebo mezi dlažbou. Roste i na lesních pasekách, kde se jí líbí spáleniště po spalování větví. Jako jediná rostlina z dnešního vzorku není z vrcholků Jizerky, ale ze škvír mezi dlaždicemi na jednom Jabloneckém dvorku. Je vítězem dnešní ochutnávky.
Mapka rozšíření (karta druhu AOPK)

bolševník obecný (bršť)
Heracleum sphondylium
Heracleum sphondylium, bolševník obecnýBolševník je praotec ruských borščů a polských barščů. V Rusku se bolševník z receptů již dávno ztratil, v Polsku se slovem "baršč" dneska označuje mléčně zkvašený výrobek - sice většinou z červené řepy, ale někdy i z původního pachatele, tedy bolševníku. Prapůvodní baršč je vařený ze zkvašených listů a stonků bolševníku, jen zahuštěný a případně doplněný natvrdo vařenými vejci. Bolševník byl dříve jako potravina všeobecně rozšířený, zkoumání bolševníkového zákvasu ukázala příznivé výživové hodnoty a mezi podobnými výrobky vede v obsahu vitamínu C (52 mg/100 g). Také se vyznačuje dobrou stravitelností, obsahuje 11,2 g bílkovin a 23,3 % alfa-aminodusíku. Kromě listů a stonků se v kuchyni používá ještě kořen, květní poupata a plody. Bolševník je též léčivý, J. A. Zentrich má ve svém herbáři například recept na likér s afrodisiakálními účinky. Vzhledem k obsahu furokumarinů je zapotřebí si po sběru vždy důkladně umýt ruce, šťáva z bolševníku na pokožce po vystavení slunci působí velmi nepříjemné záněty. Velmi hojný všude.
Mapka rozšíření (karta druhu AOPK)

šťovík alpský
Rumex alpinus
šťovík alpinskýVysokohorský druh, původní v jižní a střední Evropě. U nás roste hojně v Krkonoších a Jizerských horách, méně hojně v Orlických horách, Hrubém Jeseníku a ojediněle i v Beskydech, Krušných horách, Slavkovském lese a na Šumavě. Jeho výskyt u nás je pravděpodobně nepůvodní. Roste na ruderalizovaných stanovištích bohatých dusíkem a vzhledem k silné schopnosti konkurovat a tak potlačovat původní druhy je pokládán za invazní, i když u nás svůj areál již nezvětšuje. Je zavlečený i v severní Evropě, v Británii a na východě severní Ameriky. V evropské kuchyni je tradičně využívaný ve švýcarských Alpách a nově je využíván americkými invasivory (invasivor je člověk, který konzumuje invazní rostliny aby si pochutnal a zároveň pomohl přírodě). Šťovík alpský je mohutná rostlina a často roste v rozsáhlých porostech, sklízení je proto velmi efektivní. Vzhledem i tvarem listů se podobá následujícímu druhu, šťovíku tupolistému. Většinou je na rozdíl od něj vysoký hodně přes metr (až 2 m) a listy jsou dvojnásobné velikosti - 15-20 x 30-40 cm (šťovík tupolistý 6-8 x 13-15 cm). Listy se používají na špenát, stonky alpští horalé nazývají divokou rebarborou a zacházejí s nimi podobně. Vyrábí se z něho například čatní ochucené plody výše zmíněného bolševníku anebo zavařeniny.
Mapka rozšíření (karta druhu AOPK)

šťovík tupolistý
Rumex obtusifolius
šťovík tupolistý, list Velmi hojný druh, který doprovází člověka. Roste na rumištích, podél cest, na úhorech na dusíkem bohatých loukách. V případě jeho hojného výskytu na louce botanik už zdálky vidí, že ta louka nebude stát za nic. Dá se zaměnit s jinými druhy šťovíků, ty všechny ale mají užší listy a nemají srdčitou bázi listů (to je ten spodek co je nejblíž k lodyze, na fotce je ten srdčitý tvar velmi dobře vidět). Na horách si ho můžete splést s nějakým nedomrlým šťovíkem alpským, ten však bývá většinou podstatně mohutnější a má dvakrát tak velké listy. Šťovík tupolistý je u nás původní, zavlečený je ve všech Amerikách, v Japonsku, v Austrálii a na Novém Zélandu. Jedlé jsou listy, mladé stonky a semena. Vše z toho se dá i semlít na mouku. Podle mých dosavadních zkušeností mají jeho listy nejhorší chuť ze všech druhů šťovíků, které jsem doposud ochutnala. I mladé listy bývají hořké nebo nahořklé, staré ještě víc a navíc mají takový hnusný ocas. Plants For a Future navrhuje listy vařit nejméně s jednou výměnou vody, aby se hořkost odstranila (to jsem ještě nezkoušela). Osobně tento druh pokládám spíše za nouzovou potravu pro survival, zcela určitě list v syrovém stavu. Na druhou stranu mám ověřené, že správná kuchyňská úprava dělá učiněné divy a možná mě tento druh ještě překvapí. Stejně jako mě překvapil při této ochutnávce, kdy hořký nebyl.
Mapka rozšíření (karta druhu AOPK)

ptačinec hajní
Stellaria nemorum
ptačinec hajní Větší brácha ptačince prostředního (žabince), ale postrádá jeho delikátnost i jeho křehkost. Chuť je nicméně podobná, kazí ji však nahořklost, která bývá u tohoto druhu častá. Roste ve stínu a na vlhku, můžeme ho najít v lese kolem potoků, zejména pak v olšinách, kde svědčí o tom, že olšina patří z pohledu botanika k těm lepším. Roste i v břehových porostech podél potoků mimo les a někdy i na zastíněných okrajích luk. Zaměnit se dá s křehkýšem vodním Myosoton aquaticum, oba druhy vypadají velmi podobně,a mají i stejnou velikost a rostou na stejných místech. Na rozdíl od ptačince hajního, který má listové řapíky, je list křehkýše vodního přisedlý anebo má řapíky velmi krátké. Ptačinec hajní je hojný téměř všude, méně hojně se vyskytuje v oblastech teplých, v Polabí a na jižní Moravě.
Mapka rozšíření (karta druhu AOPK)

ochutnávka planých rostlin 5Před závěrečnou tabulkou bych ještě měla pár poznámek. Nejvyšší známky u jednotlivých ochutnávačů vypadali takto: dva z ochutnávačů dali pětku řeřišnici a šťovíku lučnímu, jednomu ochutnávači chutnal nejvíc bolševník, a to vývar i vařené listy, ale na pětku to nebylo, bolševník dostal dvakrát čtyřku. Poslední ze čtyř ochutnávačů hodnotil nejvýš řeřišnici a oba bolševníky. Rozdíly mezi počtem udělených známek si můžete prohlédnout na grafu a v tabulce, ale vpodstatě je to jen grafické znázornění toho, že každému chutná něco jiného (hlavně tomu prosím vás nikdo neříkejte statistika, ju?). Kromě šťovíku tupolistového postrádal obvyklou hořkost i podběl. Též řebříček postrádal svou obvyklou řebříčkovatost, později mi došlo, že to možná byl sudetský poddruh. Určit se to už nedalo, bylo to sežrané. Zajímavě se projevil i jetel luční, který překvapil svou pepřovatostí, kterou od jetele neznám.

Chcete se mnou vařit a ochutnávat? Spolu se školou Aromaterapie a bylinky pořádáme letos (2023) jarní celodenní workshop se sběrem, vařením a ochutnávkou. Chcete něco jiného? Terénní kurzy, dálkové kurzy, ochutávky? Podívejte se na přehled všech mých kurzů 2023.

České jméno (slovenské) Latinské jméno Ochutnávaná část B Z M I Průměr Pořadí Poznámky
řeřišnice chlupatá (žerušnica chlpatá) Cardamine hirsuta listy 5 3 5 5 4,50 1  

šťovík luční
(štiav lúčny)

Rumex pratensis listy 5 3 5 4 4,25 2 už jsem jedla lepší šťovík luční
bolševník obecný (boľševník borščový) Heracleum sphondylium vařený list 1 4 3 5 3,25 3  
bolševník obecný Heracleum sphondylium osolený vývar z listů 1 4 3 5 3,25 3  
šťovík alpský
(štiavec alpský)
Rumex alpinus oloupané řapíky 3 2 3 3 2,75 4 zvláštní chuť, kyselý jen velmi mírně
ptačinec hajní (hviezdica hájna) Stellaria nemorum listy 3 3 1 3 2,50 5 mírně nahořklý, jinak podobný žabinci, ne tak křehký
pampeliška "smetánka" (púpavy) Taraxacum sect. Ruderalia listy máčené přes noc 3 2,5 2 2 2,38 6 tentokrát jí to máčení vůbec nepomohlo
pampeliška "smetánka" Taraxacum sect. Ruderalia listy 3 2 2 2 2,25 7  
jetel luční
ďatelina lúčna)
Trifolium pratense listy 2,5 1 1 3,5 2,00 8 I: napřed hořký na 2, pak pepřová chuť na 5. B: jiná chuť než obvykle, něco mezi pepřem a oříškem.
podběl lékařský (podbeľ liečivý) Tussilago farfara mladé listy 3 1 1 3 2,00 8 není hořký, obvykle bývá
řebříček obecný (rebríček obyčajný) Achillea millefolium agg. listy 2 3 1 2 2,00 8 nevýrazný, nic moc, tento nemá typickou řebříčkovou chuť
kontryhel (alchemilka) Alchemilla agg. listy 3 1 1 2 1,75 9 tuhý, nahořklý
šťovík tupolistý (štiavec tupolistý) Rumex obtusifolius mladé listy 2 1 1 3 1,75 9 není hořký, obvykle bývá
jitrocel větší (skorocel väčší) Plantago major mladé listy 2 1 1 3 1,75 9 tuhý
šťovík alpský Rumex alpinus listy 1 1 1 3 1,50 10 nevýrazný, není kyselý
průměrná známka ochutnávače      2,6 2,2 2,1 3,2      

Související články:
Hindbeh, jídlo z pampelišky (01.06.2024)
Ochutnávka divokých rostlin 31. (workshop Aromaterapie) (22.05.2024)
Ochutnávka divokých rostlin 32. (přednáška Praha) (19.05.2024)
Ochutnávka divokých rostlin 33. (Barbarská osada 1.) (16.05.2024)
Jasanový čaj (16.05.2024)
Lopuchová povidla (15.05.2024)
Ochutnávka divokých rostlin 34. (Barbarská osada 2.) (14.05.2024)
Povídání o máku vlčím, napsal ChatGPT (20.02.2023)
Jedlé rostliny cestou k volbám (12.02.2023)
Ochutnávka divokých rostlin 29. (Ornis Přerov) (17.02.2022)
Ochutnávka divokých rostlin 28. (zoo Ostrava) (15.01.2022)
Povídání o tulipánech (02.05.2021)
Povídání o máku vlčím pro Dášu (01.08.2020)
Výživový experiment, pilotní díl (17.12.2019)
Ochutnávka divokých rostlin 27. (Festival Aromaterapie a bylinky) (11.09.2019)
Dobré ráno aneb 35 jedlých rostlin před studiem ČT v Brně (26.08.2019)
Ochutnávka divokých rostlin 26. (Den Země Okras ) (28.04.2019)
Ochutnávka divokých rostlin 25. (Ekofilm 2018) (20.04.2019)
Ochutnávka divokých rostlin 24. Mensa Hálův mlýn (04.04.2019)
Průvodce po jedlé a léčivé květeně Riegrových sadů (10.07.2018)
Léčivá a jedlá květena Riegrových sadů (10.07.2018)
Ochutnávka léčivých receptů a planých rostlin 23. (Praha, Prádelna café) (25.06.2018)
Jedlé a léčivé rostliny na Staré plovárně v Jihlavě (04.06.2018)
Čistící smoothie s ptačincem podle Celie (20.02.2018)
Ochutnávka planých rostlin 20. (Beskydská smršť) (23.09.2017)
Ochutnávka planých rostlin 22. (sraz N) (15.09.2017)
Ochutnávka planých rostlin 21. (přednáška Vsetín) (15.09.2017)
Ochutnávka planých rostlin 19. (Ekofilm) (11.04.2017)
Jedlá a léčivá květena Brnoxu (09.01.2017)
BRNOX - o průvodci brněnským Bronxem a také o jeho květeně (09.01.2017)
Ochutnávka planých rostlin 18. (sraz N) (27.08.2016)
Ochutnávka planých rostlin 11. (sraz rR) (12.07.2016)
Ochutnávka planých rostlin 15. (Geomon) (11.07.2016)
Ochutnávka planých rostlin 16. (Psraz) (10.07.2016)
Jedlé rostliny v Brně - parčík na Žerotínově náměstí (17.06.2016)
Ochutnávka planých rostlin 17. (Vegepárty) (28.05.2016)
Vesnovka obecná - divoká brokolice (22.04.2016)
Ochutnávka planých rostlin 14. (Envi) (20.04.2016)
Ochutnávka planých rostlin 13. (přednáška Kopřivnice) (18.04.2016)
Ochutnávka planých rostlin 12. (festival Udělej most) (17.04.2016)
Ochutnávka planých rostlin 10. (Letní kurz) (23.07.2015)
Ochutnávka planých rostlin 9. (Putování za jedlými rostlinami) (04.06.2015)
Haluzická ochutnávka (č.2) planých rostlin v grafech (27.04.2015)
Ochutnávka planých rostlin 8. (Jarní kurz) (24.04.2015)
Aprílová miniochutnávka jídel v Brně (19.04.2015)
Ochutnávka planých rostlin 7. (Jedlá divočina) (18.04.2015)
Erbuzzu, směs divokých rostlin ze Sardínie (23.02.2015)
Silvestrovská žaludová miniochutnávka a silvestrovský minirecept (17.01.2015)
Ochutnávka planých rostlin 6. (19.12.2014)
Čím nahradit guascas? A co takhle originál? (01.08.2014)
Botanická poradna: česnek podivný Allium paradoxum (05.05.2014)
Preboggion, italská kulinářská ingredience (01.05.2014)
Rostliny japonského svátku Nanakusa-no-sekku (24.04.2014)
Sansai aneb japonská horská zelenina u nás (14.04.2014)
Ochutnávka planých rostlin 4. (21.12.2013)
Ochutnávka planých rostlin 3. (07.10.2012)
Tabulka chuti jedlých rostlin (23.02.2010)
Denivka plavá (06.02.2010)
Srážení mléka za pomoci rostlin - praktický pokus (19.01.2010)
Výhodné kombinace (28.11.2009)
Rostlinná syřidla (02.07.2009)
Ptačinec žabinec jako léčivá rostlina (22.10.2008)
Ochutnávka planých rostlin 2. (17.07.2008)
Jedlé rostliny 1. květy (09.06.2008)
Ochutnávka planých rostlin 1. (29.04.2008)
[Akt. známka: 0 / Počet hlasů: 0] 1 2 3 4 5
Celý článek | Zpět Informační e-mail Vytisknout článek


Jména rostlin zadávejte v uvozovkách.






Kočka na stromě

Kočka na stromě

Mám kočku na stromě, mňouká a nechce slézt. Co mám dělat? Kdo mi pomůže?

Příběh a odpovědi.


Tento web používá redakční systém phpRS.