Poradenská a konzultační činnost v oblasti životního prostředí


 


 

 

 
 
Přehled prací Ceny Termíny Kvalifikace Pro zadavatele

 

Mgr. Ivana Paukertová
Řezáčova 28
624 00 Brno
IČO: 686 72 217
ivana@paukertova.cz
tel.:603 39 62 90

Autorizace
posouzení podle § 45i
(Naturové posouzení)

Zpracuji
  • Naturové posouzení - posouzení vlivu záměru na evropsky významné lokality (posouzení podle § 45i zákona 114/1992 Sb.)
  • přírodovědné průzkumy v rozsahu biologického hodnocení
  • oznámení podle přílohy č. 3 zákona 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí
  • analýzu záměru, vyhodnocení možných střetů s ochranou přírody a návrhy na jejich optimální řešení
  • botanický a přírodovědný průzkum jako podklad projektu nebo příloha k žádosti o dotace
  • návrhy informačních tabulí pro ZCHÚ a EVL, přírodovědné naučné stezky, fotografie rostlin
  • botanické inventarizace chráněných území, VKP
  • inventarizaci dřevin
Často kladené otázky Průvodce investora procesem posuzování
vlivů na životní prostředí - EIA


Dnešní datum: 22. 11. 2019  | Hlavní stránka | Mapa stránek | Orientace na stránce | Fotografie rostlin | Rostliny ČR |  

Vyhledávání

Vyhledat text

Jména rostlin zadávejte v uvozovkách.


TOPlist

Novela

Zákon 39/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (zvaný též novela EIA)  vstoupil v platnost 1. dubna 2015.


Ekologie * Endozoochorie a klíčivost
ukázka z knihy - Ekologie - 31. 12. 2009 (9277 přečtení)

Endozoochorní rostliny jsou přizpůsobeny k tomu, aby jejich semena roznášeli ptáci.



V předchozí kapitole jsme se zabývali diasporami s dužnatým oplodím. U synzoochorních, rostlin totiž naprosto převládají diaspory se suchých oplodím, které se (vyjma rostlin myrmekochorních) v trávicím ústrojí zcela stráví. K dalšímu zachování rostlinného druhu u nich zůstávají jen semena; která živočichové nepozřou: ztracená, zapomenutá nebo odložená. Co se však děje se semeny uloženými v dužnatých plodech, které živočichové konzumují většinou celistvé? V zažívacím traktu zvířete dochází ke strávení pouze dužnatého oplodí, zatímco nepoškozené semeno opustí přirozenou cestou organismus. Klíčivost semen není průchodem zažívacím traktem vůbec narušena, ba u mnohých druhů dochází naopak k jejímu zvýšení. Pobytem semen v trávicím ústrojí dojde totiž obvykle k mírnému natrávení tvrdého osemení a venku pak je může klíček v příhodné době snadněji prorazit. Vyséváme-li semena nenatrávená, klíček osemení neprorazí a odumře. Tvrdé osemení je právě tou ochranou proti účinku zažívacích šťáv při průchodu trávicím ústrojím. Průchod tak zkracuje dobu dormance mnoha druhů semen. Ihned klíčí semena jeřábu, jalovce, třešně, habru aj., která musíme jinak před výsevem stratifikovat.
V srpnu nacházíme v areálech tetřívků jejich trus s peckami plané třešně ptačí. Tvrdá pecka bezpečně chránila semena (u peckovic lidově nazývaná jádra) před účinky trávicích šťáv a svalnatého žaludku tohoto kurovitého ptáka.
Třešeň ptačí nazývaná ptáčnice má typické pojmenováni související s endozoochorií tohoto druhu. Ukazuje to také, jak člověk pozorně sledoval jevy v přírodě a dávno rozpoznal význam ptáků pro šíření rostlin s peckovicemi a bobulemi. Však na to ptáci (jak uvidíme dále u jmelí) v minulosti hodně dopláceli. Vedle tetřívka hoduje na třešních spadlých na zem i jezevec a liška. Koruny stromů s dozrávajícími plody navštěvuje kos, drozd, špaček, straka, sojka, vrána, koňadra, modřinka, brhlík, kvíčala, brávník, cvrčala, pěníce, sojka, kolohřivec, všichni datlovití ptáci, brhlík a řada dalších. Mnozí z nich se nedají příliš pobízet a s velkým zájmem navštěvují též třešňové stromy v zahradách, sadech a alejích. Botanika proto nepřekvapí porůznu zplanělé ušlechtilé třešně. Divoce rostoucí třešeň ptačí nacházíme v jasanových monokulturách lužních lesů u řeky Moravy, v dubohabrových hájích pahorkatin a také v bučinách podhůří a našich hor. Je také příjemným oživením jednotvárných okrajů smrkových monokultur. Nedovedeme si vůbec představit, že by v našich lesích, při jejich okrajích, na křovinatých stráních, na zarostlých mezích a podle vodních toků chyběla ptáčnice. Za vegetace, kdy je všechno zelené, ptáčnici ve vysokém lese sotva postřehneme. Na jaře ji však ihned prozradí záplava bílých květů. Kdo ji tam vysadil? Naši okřídleni zahradníci: Neustále pilně osévají širé kraje pecičkami střemchy, trnky, višně, svídy, ptačího zobu a mnoha dalších dřevin.
Takřka výlučně ptačí potravou je bez černý. Celkem asi šedesát našich ptačích druhů neustále „pečuje" o to, aby bez černý nevyhynul. Budiž jim za to dík, neboť oni udržují tuto cennou léčivku těšící se rostoucímu zájmu sběren léčivých rostlin a konzervárenského průmyslu. V hornatých krajích patří ptačí zájem jeřábu a borůvce. Na zralých borůvkách se ráda pase koza nebo zajíc, na své si přijdou i šelmy jako liška, kuny a medvěd. Z bezobratlých se na borůvkách přiživují plži.
Ptákům nevadí ani jed obsažený v některých bobulích. Krásně šarlatové peckovice lýkovce ozobává kos, drozd, červenka, pěníce, zvonek, dlask, bažant, jeřábek aj. I třešním osudně podobné bobule rulíku zlomocného jsou na jídelníčku drozda a kosa. Při ozobávání bobulí jedovatého lilku potměchuti byl pozorován strnad cvrčivý.
Bez ptačí pomoci by se vůbec neobešly středoevropské cizopasné rostliny jmelí a ochmet. Také jejich bobulím podobné plody jsou na podzim a v zimě oblíbenou ptačí potravou. Jedině díky ptákům se mohou šířit ze stromu na strom. Lidé si této skutečnosti dávno všimli, jak dokazuje staré latinské přísloví Turdus ipse malum cacat, což ve volném překladu znamená, že drozd si sám své neštěstí působí. Svým trusem totiž roznáší i semena jmelí. Lepkavý viscin z bobulnatých plodů a z rozvařených větviček této rostliny kdysi sloužil k přípravě lepu na lapání ptáků. Na třicet ptačích druhů přispívá tak k šíření jmelí bílého, rostoucího u nás ve třech poddruzích na jehličnatých i listnatých dřevinách. Podobně. se na dubech šíří také ochmet, který má na rozdíl od jmelí žluté plody a na podzim shazuje listy.
Nejpopulárnějším a nejznámějším zahradníkem v naší přírodě je nesporně kos. Slovenský badatel F. J. Turček uvedl přes sto druhů dřevin, jejichž plody se kos živí. Ve střední Evropě ani tolik endozoochorních dřevin domácího původu neroste. Protože jsou mezi nimi i cizokrajné parkové druhy, uveďme si z té spousty, které kos nechtěně vysévá, jen ty nejznámější. Z našich domácích dřevin je to bez černý, jmelí, ochmet, jalovec, svída, dřin, brslen, dřišťál, morušovník, řešetlák, borůvka, brusinka, klikva, bez hroznatý, kalina, ptačí zob, zimolezy, meruzalka, třešeň, višeň, trnka, réva, růže, jeřáb, hloh, břek a muk. Z cizokrajných a u nás zdomácnělých dřevin to jsou pámelník, kustovnice, magnólie, loubinec (psí víno) a mnoho dalších. Můžeme si při tom povšimnout jedné zajímavé skutečnosti. Zatímco plody a semena synzoochorních rostlin jsou nevýrazně zbarvené, plody rostlin endozoochorních září naopak pestrými barvami. Rostliny jimi lákají ptačí strávníky k prostřenému stolu. Plody bývají zbarveny šarlatově, červeně, oranžově, fialově a černě. Listě bílé plody má z našich domácích dřevin pouze jmelí bílé, z cizokrajných pámelník. Barva a případná vůně se dostavují u plodů až v době zralosti. Pokud nejsou plně zralé, bývají zelené a jsou nejedlé, aby je ptáci nekonzumovali předčasně, což by znamenalo zničení nevyvinutých semen.
Na dužnatých plodech se přiživuje i řada čtvernožců. Medvědovo hodování na borůvkách, malinách a jiných lesních plodech známe už z pohádek. Méně známý je však podíl zajíců na roznášení diaspor. V zimě zajíc z nedostatku pícních rostlin okusuje dřeviny a sbírá jejich dužnaté plody. F. J. Tuček sebral v zimě 4320 kusů zaječích bobků, v nichž kromě běžné zimní píce tvořila 10 % objemu semena. Tuček vybral celkem 714 nepoškozených semen (ani ohryzem, ani trávením) a 106 poškozených. Mezi zcela zachovalými semeny bylo 578 nažek šípků, 78 peciček hlohu obecného, 6 pecek trnky, 41 paciček hlohu jednoblizného, 3 pecky třešně ptačí, 7 pecek dřinu, 2 semena jalovce a 1 semeno jabloně.
Podobně procházejí zažívacím traktem ryb diaspory vodních a bažinných rostlin. Drobná kaprovitá ryba ouklej požírá semena stulíku, z nichž stráví slizovitou vrstvu na povrchu. Semena pak mají lepší klíčivost. Podobně mohou procházet zažívací trubicí ryb plůdky rdestů, žabníku jitrocelovitého, šípatky a jiných rostlin. Vedle oukleje tak dělá i kapr, plotice, okoun a další. Víme už, že bobulemi a jinými dužnatými plody se živí i bezobratlí živočichové, například plži. Potravní pokusy s nimi dělal Švýcar P. Müller. Krmil je jahodami, borůvkami a plody blínu. Zjistil, že zažívací trubicí plže mohou procházet semena od velikostí 0,6 x 1,3 mm do velikostí 3,0 x 4,0 mm - celkem třinácti druhů rostlin. Müller sledoval rovněž klíčivost semen jahodníku, borůvky a rajčete, které vyplavil z plžího trusu. Zjistil, že průchodem semen zažívací trubici plzáka lesního a hlemýždě zahradního se jejich klíčivost vůbec nesníží. Potrava prochází zažívacím traktem těchto plžů 10 až 12 hodin. Jestliže se hlemýžď pohybuje průměrnou rychlostí 6 m/h, roznese potom semena na desítky metrů daleko.
U tropických rostlin mnohdy brání clona listí viditelnosti, a proto bývá barva plodu doplněna silnou vůní. Z našich rostlin voní pouze plody jahodníku. Vůně plodů slouží především k lákání savců; u ptáků není čich téměř vůbec vyvinut.
Délka pobytu semen a plůdků v trávicím ústrojí živočichů je rozmanitá. Podle toho je také šíření semen jednotlivými druhy různě efektivní. Rovněž nestejně je ovlivňována klíčivost. U drozda trvá průchod velkých semen trávicí trubicí až tři čtvrtě hodiny. Malá hladká semena procházejí až tři hodiny. Doba průchodu trávicí trubicí ovlivňuje také vzdálenost zanesení. Rychlost ptačího letu se zvlášť uplatňuje při tahu, při němž se ptáci pohybuji různou rychlostí. Špaček 74 km/h, vrána 50 km/h, havran 72 km/h, pěnkavovití ptáci 50 až 60 km~'h, holub 62 km/h, straka 56 km,'h. Význam rychlostí ptačího letu ve vztahu k době pobytu diaspory v trávicím ústrojí vysvitne v ostrovních oblastech.
Klíčivost semen je různá. Pro maliník se uvádějí tyto hodnoty: z trusu zvonohlíka vyklíčí 52 % semen, vrány a havrana 60 %, zvonka a holubů 66 %, vrabce 68 %, čečetky 80 %, hýla 72 %, kosa 75 % a drozda 85 % z pozřených peciček. Nejvyšší klíčivost semen byla zaznamenána u kosa a drozda, kteří také patří k nejvýznamnějším přenášečům diaspor endozoochorních rostlin. Nestejná je také doba průchodu trávicím ústrojím. Tak pecičky bezu černého vycházejí z trávicího ústrojí kosa už po patnácti minutách, kdežto u pěníce černohlavé procházejí zažívacím traktem I7 min, u koňadry 41 min, u rehka zahradního 23 min, u pěníce pokřovní 25 až 27 min, u drozda 3O min, u dlaska 43 min a u sojky až 2 h 15 min.
Množství bobulí spotřebovaných jednotlivými ptačími druhy bývá rozmanité. Pozorováním strakapouda velkého severoevropského bylo zjištěno, že během jednoho dne pozřel 600 až 1000 plodů keře skalníku. V žaludku strakapouda velkého středoevropského, uloveného v zimním období, našlo se 50 semen borovice lesní, 9 bobuli brusinky a 17 bobulí borůvky. U tetřeva hlušce se zjistilo, že v jednom případě sezobal 117 bobulí klikvy o váze 20 g; u tetřívka to bylo asi 150 bobulí jalovce o váze 35 g. Ve voleti holuba hřivnáče se našlo 136 peciček hlohu, u jiného zas 168 bobulí kaliny. Jeden badatel pozoroval brávníka sezobávajícího plody tisu. V trusu ptáka pak našel třiadvacet tisových semen. S trusem však odcházejí i menší semena a drobné pecičky; větší pecky ptáci vyvrhují. V trusu straky najdeme bez černý, ale višňové pecky straka vyvrhuje. Stejně vyvrhuji třešňové pecky i mladí špačci. V jednom hnízdě se našlo na sto pecek.
Až dosud jsme se zabývali semeny, která mají nějaké zvláštní zařízení k lákání konzumentů (znamená to semeny všech endozoochorních druhů). U části synzochorních druhů mají semena přívěsky - elaiosomy. Mimoto však požírají býložravci při pastvě spousty semen, která nemají žádná lákací zařízeni. Pozřená semena jsou většinou zařízena k jinému způsobu šíření. Pasoucí se dobytek pozře tisíce diaspor nejrůznějších typů, jejichž klíčivost se tím nenaruší, nebo z malé části.
Dokud byl více rozšířen chov koní, nebylo žádným překvapením najít koňské „kobližky" zelenající se mladým osením z nestrávených obilek ovsa. Přestože je oves potravou karaf, nestačí se průchodem zažívacím traktem koně zničit všechna semena. Jistá část vždy projde uchráněna vcelku a se zachovanou klíčivostí.
Jeden badatel nakrmil krávu dávkou sta tisíc semen jitrocele kopinatého a šesti sty tisíci nažek kopretiny. Po průchodu trávicím ústrojím vzklíčilo 58 % jitrocele a 72 % semen kopretiny. V kontrolním výsevu stejných druhů bez natrávení byla klíčivost 89 a 94 %.
Jiný botanik dělal pokusy s kozami a s ovcemi, kterým dával semena běžných lučních rostlin. Obdržel podobné výsledky s menši či větší odchylkou. Vůbec nevyklíčilo jen několik druhů. Semena jetele plazivého po průchodu trávicím ústrojím koně měla klíčivost 71 % u skotu jen 38 %. Nažky šťovíku z kobylince klíčily z 26 %, z kravince ze 70 %.
Podobných pozorování bylo víc. Klíčivá semena byla získána i z trusu srnčí zvěře ve střední Evropě a z trusu sobů v polárních krajích.
Endozoochorní šíření diaspor je podmíněno různým přizpůsobením jak rostlin, tak živočichů. Každý z uvedených způsobů se uplatňuje v určitém prostředí a na v3'mezené ploše. Myrmekochorní rostliny jsou přizpůsobeny velmi intenzívnímu šfření na malé vzdálenosti a podporuji tak hustotu bylinného krytu. Epizoochorní semena a výrůstky se vyskytují hlavně u plevelných rostlin a ve stepích; neznáme je však u dřevin. Synzoochorie zajišťuje šíření suchých plodů lesních dřevin, endozoochorie naopak šíření dužnatých plodů dřevin a části bylinné vegetace, zvláště na rašeliništích a v tundře. Endozoochorie a epizoochorie zajištují roznos diaspor na velké vzdálenosti přenášením z ostrova na ostrov nebo z pevniny na pevninu podle hlavních směrů ptačího tahu.

Endozoochorie

Plodenství bezu černého a jeho roznašeči: zleva dlask tlustozobý (v letu), žluva hajní (v letu), jíkavec severní (v letu), pěnkava obecná (v letu), rehek zahradní, brkoslav severní, bažant obecný, kos černý, drozd zpěvný, pěníce černohlavó, červenka obecná, sojka obecná (v letu), havran polní (v letu), straka obecná (v letu), strakapoud malý, kvíčala obecná (v letu)

Z knihy E. Opravil, K. Drchal: Jak rostliny cestují


[Akt. známka: 3,56 / Počet hlasů: 9] 1 2 3 4 5
Celý článek | Zpět Informační e-mail Vytisknout článek


Jména rostlin zadávejte v uvozovkách.

Omluva
Omlouvám se za výpadek v minulých dnech, stránka byla napadena hackery. Ivana Paukertová





Kočka na stromě

Kočka na stromě

Mám kočku na stromě, mňouká a nechce slézt. Co mám dělat? Kdo mi pomůže?

Příběh a odpovědi.


Tento web používá redakční systém phpRS.