Do botanické poradny mi přišly na určení fotografie tohoto zajímavého druhu. Kromě jiného je česnek podivný (cesnak zvláštny) Allium paradoxum také jedlý a dá se používat podobně jako česnek medvědí. Článek je na přání čtenáře.

Česnek podivný pochází z oblasti kolem Kaspického moře, roste na Kavkaze, v Turkmenistánu a v severním Íránu. V Rusku patří mezi vzácné druhy, je zařazen do Červené knihy Ruska (Красная Книга России). Ve své domovině se vyskytuje v podhůří v dubových a dubohabrových lesích.

Tvoří dvě variety (varieta je taxonomická jednotka, nižší než poddruh). Odlišují se květenstvím: Allium paradoxum var. normale má květenství normálně složené z bílých květů, poněkud připomínajících konvalinky. Tento typ je u nás někdy pěstovaný jako okrasný a nezplaňuje. Druhá varieta, Allium paradoxum var. paradoxum, má květenství složené převážně z pacibulek, květ bývá pouze jeden nebo dva. Spoustu krásných fotek obou typů naleznete na ruském fóru. Ze shluku pacibulek trčí květní stopka s jedním květem, často v pravém úhlu. Někdy se místo květu vytvoří další pacibulky a z nich trčí květ, takže je to celé dvakrát zalomené (stejně jako na spodní velké fotce).

Na rozdíl od zahradního bráchy má tato varieta s pacibulkami sklon k invazivnímu chování. Pacibulkami se rozmnožuje a díky tomu tvoří rozsáhlé jarní koberce. Podle databáze NOBANIS (databáze, která shromažďuje údaje o invazních a potenciálně invazních druzích v Evropě) se vyskytuje v Rakousku, Dánsku, Německu, Irsku, Nizozemí, Polsku a Švédsku. Do Anglie se poprvé dostal v roce 1823 a čtyřicet let poté se objevil ve volné přírodě, v okolí Edinburghu v roce 1863. Na narušených stanovištích v Británii se chová velice invazně, zejména v jižním Skotsku.

První výskyt u nás v přírodě je udáván rok 1867. Jedno z prvních míst kde se objevil je Závist u Zbraslavi, od té doby popojel a rozšířil se i do mnoha parků v Praze. Dává přednost stanovištím, která jsou ovlivněna člověkem a nejlíp se mu daří ve stínu nebo polostínu. V Praze ho můžeme najít na Petříně, v Letenských sadech, ve Džbánu, na Smíchově, v Šárce i v oboře Hvězda. V Brně roste na Lesné v okolí Arbesovy ulice, velké porosty jsou v rokli za konečnou tramvaje. Vyskytuje se i na nemnoha dalších místech.
Mapka rozšíření (karta druhu AOPK)

Je i léčivý, má antioxidační a antihemolytické účinky (tj. zabraňuje poškození červených krvinek) a chrání játra před toxickými látkami (tetrachlormetan). Dají se předpokládat i další vlastnosti společné pro česneky - snížení hladiny cholesterou v krvi, podpora trávení a oběhového systému.

Listy, květy i cibulky jsou jedlé, nejlépe syrové, použití je podobné jako u česneku medvědího. Květy jsou velmi dekorativní jako ozdoba salátů, chuť má spíše pažitkovou než česnekovou. Dá se z něho dělat i špenát, omelety, polévky a další jídla. Cibulky jsou okrouhlejší než má česnek medvědí, tvarem připomínají cibuli. Jsou také o něco větší než u česneku medvědího. Při sběru však nezapomeňte, že stejně jako česnek medvědí (a jiné cibuloviny) začnou listy koncem května žloutnout a zatahovat do země, takže na podzim po něm nezbyde ani stopa.

Chcete-li česnek podivný ukázat a nasbírat si ho, přijďte na vycházku Česnek podivný a jedlé rostliny v sídlišti Lesná, 19. dubna 2017, Brno.

Recepty:
Jarní špenát
Podivná bramborová polévka
Medvědí paradoxní salát
Zelení vodníci

Autor všech fotografií Jan Postránecký, kterému tímto děkuji za inspiraci na článek a poskytnuté fotografie.