Zajímají mě rostlinná syřidla, proto jsem udělala praktický pokus se srážením kravského mléka za pomoci rostlin jako syřidel. V tomto článku najdete výsledky.

Přehled rostlin používaných ke srážení mléka najdete v článku Rostlinná syřidla.

Podmínky pokusu č. 1

Bylo vybráno 9 dostupných druhů, které podle údajů z literatury (viz článek Rostlinná syřidla) a internetu mají fungovat jako rostlinná syřidla - tedy srážet mléko. Do každé skleničky bylo nalito 100 ml koupeného krabicového kravského mléka bezprostředně po otevření krabice (Trvanlivé mléko ARO s obsahem tuku 1,5%, balení 1 l), celkem byly použity 2 krabice. Skleničky včetně víček byly bezprostředně před pokusem umyty v horké vodě a saponátu a opláchnuty horkou vodou. Stejným způsobem byl nachystán i kontrolní vzorek mléka bez ničeho. Do každé skleničky byla dána příslušná část rostliny, vcelku. Nať byla nařezána na tak velké kousky, aby se do skleničky vešla. Všechny rostliny byly použity čerstvé bezprostředně po sběru, bez umytí.  Skleničky byly ponechány při pokojové teplotě, protřepány po 12 a 24 hodinách a po 37 hodinách byl pokus vyhodnocen. Známkovaná byla chuť, známkoval pouze ochutnavač 2, známky jsou jako ve škole - jednička je nejlepší.

Výsledky pokusu č. 1

Závěry, hypotézy, komentáře pokusu č. 1:

* Mléko ve skleničkách, ve kterých zůstalo tekuté bylo pravděpodobně zkažené nebo kontaminované.

* Ani jedna rostlina nesrazila mléko dřív, než se srazilo samo přirozenou cestou. Možná bude potřeba rostlinný materiál nadrtit nebo nasekat, aby se enzymy uvolnily a vyzkoušet zvýšenou teplotu. Postup se zvýšenou teplotou mléka sledoval pokus č. 2.

Podmínky pokusu č. 2

Bylo vybráno 5 rostlinných druhů, které mají fungovat jako rostlinná syřidla. Do každé skleničky bylo nalito 100 ml koupeného krabicového kravského mléka bezprostředně po otevření krabice (Trvanlivé mléko ARO s obsahem tuku 1,5%, balení 1 l), byla použita 1 krabice. Skleničky včetně víček byly bezprostředně před pokusem umyty v horké vodě a saponátu a opláchnuty horkou vodou. Stejným způsobem byl nachystán i kontrolní vzorek mléka bez ničeho. Mléko se skleničkami bylo v jogurtovači zahřáto na teplotu okolo 30⁰C. Do každé skleničky byla dána příslušná část rostliny, rozdrcená. Rostliny byly použity po  dvoudenním skladování v ledničce, bez umytí.  Skleničky byly ponechány při teplotě 30⁰C 3,5 hodiny. Po této době nenastaly v žádném ze vzorků žádné změny. Do každé skleničky jsem proto přidala čajovou lžičku  Valašské kyšky s živou kulturou ABT (Lactobacillus acidophilus, Bifidobacteria,  Streptococcus thermophilus). Po třech hodinách  vzorky lehce zhoustly, s výjimkou kontrolního vzorku a vzorku s popencem, nejhustší byl vzorek se svízelem přítulou. Po  12 hodinách po přidání kultury byl pokus vyhodnocen. Známkovaná byla chuť, známky jsou jako ve škole - jednička je nejlepší.

Výsledky pokusu č. 2