Poradenská a konzultační činnost v oblasti životního prostředí


 


 

 

 
 
Přehled prací Ceny Termíny Kvalifikace Pro zadavatele

 

Mgr. Ivana Paukertová
Řezáčova 28
624 00 Brno
IČO: 686 72 217
ivana@paukertova.cz
tel.:603 39 62 90

Autorizace
posouzení podle § 45i
(Naturové posouzení)

Zpracuji
  • Naturové posouzení - posouzení vlivu záměru na evropsky významné lokality (posouzení podle § 45i zákona 114/1992 Sb.)
  • přírodovědné průzkumy v rozsahu biologického hodnocení
  • oznámení podle přílohy č. 3 zákona 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí
  • analýzu záměru, vyhodnocení možných střetů s ochranou přírody a návrhy na jejich optimální řešení
  • botanický a přírodovědný průzkum jako podklad projektu nebo příloha k žádosti o dotace
  • návrhy informačních tabulí pro ZCHÚ a EVL, přírodovědné naučné stezky, fotografie rostlin
  • botanické inventarizace chráněných území, VKP
  • inventarizaci dřevin
Často kladené otázky Průvodce investora procesem posuzování
vlivů na životní prostředí - EIA


Dnešní datum: 26. 08. 2019  | Hlavní stránka | Mapa stránek | Orientace na stránce | Fotografie rostlin | Rostliny ČR |  


Vyhledávání

Vyhledat text

Jména rostlin zadávejte v uvozovkách.


TOPlist

Novela

Zákon 39/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (zvaný též novela EIA)  vstoupil v platnost 1. dubna 2015.


Ekologie * Vliv porostů zeleně na vlhkost ovzduší
ukázka z knihy - Ekologie - 14. 10. 2009 (4819 přečtení)

Jak různé dřeviny ovlivňují vlhkost?



Rostliny jsou velmi důležitou složkou, zasahující do koloběhu vody mezi půdou a ovzduším. Vegetace odebírá vodu půdě, a tím ji vysušuje, avšak současně svým vlastním výparem zvlhčuje své okolí. Množství vody, které rostliny vypaří do ovzduší, je dáno mnoha faktory. Na výpar má především vliv množství vody v půdě (čím vlhčí je poloha, tím větší může být výpar), teplota ovzduší (čím vyšší je teplota, tím vyšší je výpar), intenzita proudění vzduchu (při silném proudění je vyšší výpar), druh rostliny, její stáří a jiné faktory. Podle A. V. Bodrova (1936) je ještě ve vzdálenosti 200 m od ochranného zeleného pásu relativní vlhkost vzduchu vyšší o 11 % proti kontrolnímu území bez této vegetační bariéry. Z hlediska utváření zeleně v sídlištích je třeba zdůraznit, že pro rovnoměrné ovlhčování prostředí nemají význam pouze velkoplošné vegetační útvary (lesy, zelené pásy apod.), ale také rozptýlená zeleň solitérního typu. Osamocená dřevina je totiž vystavena většímu vzdušnému proudění, vyšším teplotám a má dobře vyvinutou korunu, a tedy i větší odpařovací listovou plochu, takže může vypařit mnohem více vody než stejný druh rostliny v hustém zápoji velké skupiny.Vlhkost ovzduší nemůžeme z hlediska celkové hygieny prostředí posuzovat izolovaně. Například zvýšení relativní vlhkostí vzduchu pociťuje člověk kromě velmi teplých dní vždy jako snížení teploty. Lunc (L. B. Lunc: Zeleň ve stavbě měst, SZN, Praha 1954) uvádí, že zvýšeni relativní vlhkostí ovzduší o 15 % přijímá lidský organismus jako snížení teploty o 3,5 °G.
Porosty zeleně však nemají vliv pouze na regulaci vodního režimu mikroklimatu (zvyšování vlhkostí, tvorba rosy), ale i na velmi potřebné zpomalení oběhu vody v přírodě. V podmínkách našich zahrad jsou v tomto směru mimořádně důležité travní porosty, které mají mnohem vyšší zasakovací schopnost pro srážkovou vodu než např. půda bez vegetace.

Technická hmota Albedo Druh dřeviny Albedo Průsvitnost listů Pohlcování tepla listy
cihlová drť 2,0 střemcha obecná 19,5 2,00 78,5
dlažební kostky 3,0 lípa krymská 23,0 5,00 72,0
asfalt černý 4,0 ořešák mandžuský 28,0 1,00 71,0
krycí plech 6,0 šeřík maďarský 32,0 5,00 63,0
eternit 7,0 hloh sibiřský 37,0 1,00 62,0
omítka 8,0 olše černá 37,0 5,00 58,0
beton 8,5 bříza bílá 38,0 6,50 55,5
cihla červená 10,0 topol balzámový 39,5 5,50 55,0
překližka 10,0 javor mléč 50,0 6,00 44,0
žula šedá 11,5 dub letní 50,5 8,50 41,0
cement 13,5 kaštan koňský 51,5 10,00 38,5
struska 13,5 jabloň sibiřská 53,5 10,00 36,5
písek žlutý 14,5 osika 61,5 9,50 29,0

 

Poznámka: Z údajů uvedených v tabulce je patrno, že vliv různých druhů rostlin na tepelný režim prostředí bude různý. Osika např. propouští listy téměř l0krát více tepelné energie než ořešák mandžuský nebo hloh sibiřský. Přitom listy osiky odrážejí trojnásobné množství tepelné energie ve srovnání s množstvím odražené tepelné energie listy střemchy. Uvedené hodnoty albeda pro listy jednotlivých dřevin nejsou tedy konečným ukazatelem vhodnosti příslušné dřeviny pro její využití jako ochrany proti tepelné energii. Doplňujícím činitelem jsou v tomto směru např. i rozměry listů. Čím drobnější jsou listy, tím méně tepelné energie koruna odráží. Proto nejúčinnější ochranou proti nadměrným účinkům tepelného zářeni jsou velkolisté rostliny s nejvyššími hodnotami albeda svých listů.

Ukázka z knihy J. Mareček et al. , SZN, Praha 1975: Zahrada a její uspořádání


[Akt. hodnocení: 0 / Počet hlasů: 0] 1 2 3 4 5
Celý článek | Zpět Informační e-mailVytisknout článek


Jména rostlin zadávejte v uvozovkách.





Tento web používá redakční systém phpRS, napsaný v jazyce PHP.