Poradenská a konzultační činnost v oblasti životního prostředí


 


 

 

 
 
Přehled prací Ceny Termíny Kvalifikace Pro zadavatele

 

Mgr. Ivana Paukertová
Řezáčova 28
624 00 Brno
IČO: 686 72 217
ivana@paukertova.cz
tel.:603 39 62 90

Autorizace
posouzení podle § 45i
(Naturové posouzení)

Zpracuji
  • Naturové posouzení - posouzení vlivu záměru na evropsky významné lokality (posouzení podle § 45i zákona 114/1992 Sb.)
  • přírodovědné průzkumy v rozsahu biologického hodnocení
  • oznámení podle přílohy č. 3 zákona 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí
  • analýzu záměru, vyhodnocení možných střetů s ochranou přírody a návrhy na jejich optimální řešení
  • botanický a přírodovědný průzkum jako podklad projektu nebo příloha k žádosti o dotace
  • návrhy informačních tabulí pro ZCHÚ a EVL, přírodovědné naučné stezky, fotografie rostlin
  • botanické inventarizace chráněných území, VKP
  • inventarizaci dřevin
Často kladené otázky Průvodce investora procesem posuzování
vlivů na životní prostředí - EIA


Dnešní datum: 26. 08. 2019  | Hlavní stránka | Mapa stránek | Orientace na stránce | Fotografie rostlin | Rostliny ČR |  


Vyhledávání

Vyhledat text

Jména rostlin zadávejte v uvozovkách.


TOPlist

Novela

Zákon 39/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (zvaný též novela EIA)  vstoupil v platnost 1. dubna 2015.


Ekologie * Vliv porostů dřevin na hlučnost prostředí
ukázka z knihy - Ekologie - 01. 12. 2009 (7511 přečtení)

Jak působí hluk a jak na hluk působí výsadby? 



Závažnost problematiky přílišného hluku záleží kromě jiného v tom, že člověk „zvyklý" na hluk jej přestává vnímat, přičemž však nervová soustava tímto hlukem trpí. Růžička (1960) uvádí, že sluch vystavený po dobu 4 hodin hluku potřebuje ke svému zotavení 16 hodin. Nervová soustava je i ve spánku v neustálé činnosti, v podvědomí organismus registruje všechny vyšší hluky, než je 50 dB, a nemůže se adaptovat. Člověk se rekreuje až v prostředí s nižší hladinou hluku, než je 35 dB. Takové hodnoty mají např. městské parky a měla by je mít všechna sídla, kde lidé žijí a obnovují své psychické a fyzické síly. V hlubokých lesích se hodnoty hladiny hluku pohybují okolo 15 dB a za bezvětří dosahují dokonce 10 dB: Absolutní ticho nervovou soustavu rozrušuje podobně jako přílišný hluk. Ve většině našich sídel jsou největším zdrojem hluku různá dopravní zařízení. Pneumatiky na asfaltových vozovkách vydávají při vyšších rychlostech zvuky na hranici slyšitelnosti, které jsou pro lidský organismus nejnebezpečnější.
Ke snížení hlučnosti prostředí se v praxi používají technické a biologické prostředky. Rozsáhlejší používání technických prostředků je však .velmi drahé a v mnoha případech problematické, pokud jde o jejich realizaci (např. vysunutí dopravy nad úroveň budov nebo její vedení v terénních zářezech apod.). Mnohem levnější, avšak většinou prostorově náročnější, jsou biologické úpravy. Rostliny, které jsou velmi dobrými tlumiči hluku; se používají v různých sestavách: Účinnost těchto biologických zábran je jednak v pohlcování zvukových vln, jednak ve stavu půdy; který vytvářejí zvláště některé rostliny. Drobtovitá struktura půdního profilu v rhizosféře trav a některých dřevin zvyšuje obsah vzduchu v půdě a vytváří přirozenou hlukovou clonu, jež snižuje hlučnost o 7-10 %.

odraz hluku - odraz hluku 1

Nejvýznamnější tlumicí účinek mají volně rostoucí sestavy stromů a keřů doplněné travnatými plochami. Stříhané, husté stěny mají v tomto směru nižší účinnost, protože se u nich částečně uplatňuje odraz zvukových vln. Zeleň vysazovaná jako záměrná ochrana proti hluku nemá být kompaktní, ale přerušovaná mezerami; jež nejsou širší než výška bezprostředně přilehlé vegetace. Účinnost takto uspořádaného pásu je tím větší, čím více hradeb a mezer obsahuje, nebol zvuková energie se tlumí v závislosti na součtu svého procházení prostorami rozličné hustoty, přičemž vznikají mnohonásobné odrazy zvukových vln od rostlin, vlny se rozptyluji v prostorách mezi nimi a jsou pohlcovány povrchem vegetačních útvarů. Rozptýlená a mnohotvárná zeleň ploch zahrad jako celku je tedy ideální protiíhlučnou clonou sídel. Nejúčinnější jsou výsadby umístěné co nejblíže ke hlukovým zdrojům nebo co nejblíže ke chráněným objektům. Vzdálenost vegetační bariéry od zdroje hluku nemá být větší, než jaká je její výška. Proto jsou mimo jiné tak významná silniční stromořadí. Nejúčinnější protihlučnou složkou vegetačních bariér je listová plocha. Čím větší je absolutní povrch listů, tím vyšší je účinnost rostlin. Nejúčinnější jsou proto dřeviny s chlupatým listem, podobně jako dobře sekané, husté trávníky. Listnáče bez olistění mají mnohem menší účinnost, jež se částečně zvyšuje sněhovou přikrývkou a námrazou.
Na obrázku vlevo je schéma účinku listové mozaiky při zmírňování hladiny hluku (podle Wagnera).
V průměrných podmínkách sídel jsou hlukově nejohroženějším prostředím uliční prostory. Akustická bilance se zde zhoršuje a komplikuje zejména zvukem odraženým od stěn přilehlé zástavby. Proto je účelné vkládat do prostoru mezi ulicí a okolní zástavbou pásy zeleně. Wagner (1970) uvádí, že např. pás zeleně široký pouze 3 m může snížit hlučnost až o 25 %. Uliční aleje spolu s účelně řešenou zeleni předzahrádek mohou v tomto smyslu velmi účinně přispět ke zlepšení akustické situace mnoha frekventovaných částí sídel.

 Vegetace má značný vliv na snížení hlučnosti prostředí

odraz hluku  - odraz hluku 2
odraz hluku  - odraz hluku 3
 A - V uličním prostoru bez vegetace působí na chodce jednak hluk vydávaný přímo dopravními prostředky a jednak zvuky odražené od stěn přilehlých budov.  B - Bohatá uliční zeleň tlumí účinkem listové mozaiky zvukové vlny a zeslabuje intenzitu odražených zvukových vln zpět do uličního prostoru.

 

Ukázka z knihy J. Mareček et al. , SZN, Praha 1975: Zahrada a její uspořádání


[Akt. hodnocení: 3,90 / Počet hlasů: 10] 1 2 3 4 5
Celý článek | Zpět Informační e-mailVytisknout článek


Jména rostlin zadávejte v uvozovkách.





Tento web používá redakční systém phpRS, napsaný v jazyce PHP.