Poradenská a konzultační činnost v oblasti životního prostředí


 


 

 

 
 
Přehled prací Ceny Termíny Kvalifikace Pro zadavatele

 

Mgr. Ivana Paukertová
Řezáčova 28
624 00 Brno
IČO: 686 72 217
ivana@paukertova.cz
tel.:603 39 62 90

Autorizace
posouzení podle § 45i
(Naturové posouzení)

Zpracuji
  • Naturové posouzení - posouzení vlivu záměru na evropsky významné lokality (posouzení podle § 45i zákona 114/1992 Sb.)
  • přírodovědné průzkumy v rozsahu biologického hodnocení
  • oznámení podle přílohy č. 3 zákona 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí
  • analýzu záměru, vyhodnocení možných střetů s ochranou přírody a návrhy na jejich optimální řešení
  • botanický a přírodovědný průzkum jako podklad projektu nebo příloha k žádosti o dotace
  • návrhy informačních tabulí pro ZCHÚ a EVL, přírodovědné naučné stezky, fotografie rostlin
  • botanické inventarizace chráněných území, VKP
  • inventarizaci dřevin
Často kladené otázky Průvodce investora procesem posuzování
vlivů na životní prostředí - EIA


Dnešní datum: 21. 11. 2019  | Hlavní stránka | Mapa stránek | Orientace na stránce | Fotografie rostlin | Rostliny ČR |  

Vyhledávání

Vyhledat text

Jména rostlin zadávejte v uvozovkách.


TOPlist

Novela

Zákon 39/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (zvaný též novela EIA)  vstoupil v platnost 1. dubna 2015.


Jedovaté rostliny * Jedovatost rostlin
ukázka z knihy - Jedovaté rostliny - 28. 04. 2008 (14047 přečtení)

Nesmíme vidět v přírodě jedovatou zahradu, ovšem nepodceňujeme špatné zkušenosti s takovými rostlinami, jejichž jména se v jarním, let­ním i podzimním období vyslovují v lékařských ordinacích pravidelně jako životu nebezpečné.

Kapitola z knihy J. Korbelář, Z. Endris: Naše rostliny v lékařství, Avicenum, Praha, 1981



Běžně rozdělujeme léčivé byliny na jedovaté, nyní někdy označo­vané jako rostliny obsahující prudce účinné látky, a nejedovaté, dříve označované za neškodné.
Mezi jedem a neškodným lékem není přesné hranice.
V rostlinách existují účinné látky, které blahodárně působí, jsou-li po­dávány v malém množství, ale ve větším množství působí jako jedy. je tedy možné, že při neznalosti účinných látek a jejich dávkování se mo­hou dostavit určité komplikace, eventuálně příznaky otravy.

hlaváček jarní, Adonis vernalis

Tak např. náprstníkové glykosidy jsou srdeční jedy, které mohou způ­sobit smrt zastavením srdeční činnosti. Do skupiny srdečních glykosidů patři také jedovaté látky z konvalinky, oleandru, hlaváčku (foto vpravo) a jiných.
Alkaloidy rulíku, durmanu, blínu a další působí na ústřední nervovou soustavu. Některé látky siličné a pryskyřičné ohrožují ledviny. Jedovatý­mi látkami starčku mohou být poškozena játra. Na hladké svalstvo dělo­hy působí některé siličné sloučeniny a alkaloidy námele. Mohli bychom jmenovat petržel, vratič, pelyněk, routu vonnou, (foto vlevo)routa vonná Ruta graveolens rozmarýn atd. Toxické působení nemusí být vždy vážné nebo dokonce tragické. Mohou to být někdy jen nepříjemné stavy, jejichž příčinu si ani neuvědomujeme.
Některé rostliny ve styku s pokožkou dráždí a poškozují organismus, vyvolávají záněty, puchýře, otoky apod. Většinou to bývají podráždění dočasná, ale často velmi nepříjemná, bolestivá nebo svědivá. Záleží to nejenom na jedovatosti látky, ale také na individuální citlivosti postižené osoby. Kromě postižení v místě dotyku se mohou u přecitlivělých lidí příznaky alergických stavů projevit i na celém těle například kopřivkou. Místní otoky mohou být doprovázeny zvýšenou teplotou a celkovou nevolností.
Kožní alergické stavy může z našich nejznámějších rostlin vyvolat pr­vosenka, řidčeji čemeřice, stračka, vlaštovičník, pryšce, břečťan, chmel, kopřiva, routa, kýchavice, třemdava. Z pěstovaných rostlin slunečnice, tykve, okurky, melouny, tabák, pelargónie, chryzantémy, narcis, tulipáno­vé cibule a dokonce i nať mrkve. Určitý druh alergie vyvolává u někoho také ovoce, např. jahody nebo borůvky.
Vzácnější jsou idiosynkrazie. Osoby s idiosynkrazií (se zvýšenou přecitlivělostí) reagují i na nepatrné množství drogy, které je pro jiného normálně léčivé (idiosynkrazie atropinová u rulíku). Pro takové osoby, zejména děti, může být požití například bobulí rulíku osudné.
Pro vznik otravy rostlinami je důležité i stáří jedu a samozřejmě jeho koncentrace a doba působení.
K otravám rostlinami u dětí nejčastěji dochází z neznalosti nebezpečí a z přirozené zvědavosti. Touha ochutnat svůdné bobule podobné červeným třešním, velkým borůvkám nebo červenému rybízu a jiným chut­ným plodům může končit v bolestech a křečích. Neblaze může skončit také ochutnávání „máčku", který se sype ze zralých tobolek durmanu ne­bo blínu. Ve džbánkovitých tobolkách blínu je drobných semének znač­né množství.
Také některé černé lusky mohou být záludné, dokonce i květy, zejmé­na květy s nektarem.
Kolem nás, na lukách, polích, v zahradách i parcích roste mnoho ne­bezpečných rostlin, ale jak je známo z lékařské praxe, u mnohých dochá­zí k otravám jen zřídka a u některých téměř vůbec ne. Nejsou lákavé, ne­stojí za povšimnutí, nikoho ani nenapadne, aby je trhal nebo ochutnával. Některé jsou dokonce odpuzující svým pachem nebo chutí.
Nesmíme vidět v přírodě jedovatou zahradu, ovšem nepodceňujeme špatné zkušenosti s takovými rostlinami, jejichž jména se v jarním, let­ním i podzimním období vyslovují v lékařských ordinacích pravidelně jako životu nebezpečné.
Nevěnujeme pozornost všem jedovatým rostlinám, ale jen takovým, které patří do rámce našeho tématu. Mnohé naše léčivé rostliny jsou ne­bezpečné nebo jedovaté, dokonce prudce jedovaté. Slouží jako surovina k výrobě léčiv. Mohou se použit pouze na příkaz lékaře a pod jeho do­zorem, V lidovém léčitelství se neužívají, respektive nikdy by se neměly používat. Jejich užití je vázáno na přesnou diagnózu a přesné dávkování.
Kdyby nebylo jedů, mnoho lidí by zůstalo naživu. Ovšem kdyby nebylo jedů, mnoho lidí by také přišlo o život.
Je zajímavé, že stejná rostlina nemusí být vždycky stejně jedovatá. Zá­leží na lokalitě, na složení půdy, ročním období, stáří rostliny, klimatic­kých podmínkách a u drog na sušení. Po slunečném létě bude množství jedovatých látek jiné, obyčejně vyšší než po létě deštivém.
Jed může být obsažen ve všech částech rostliny nebo jen v některé části, např. v plodech, kořenech, květu apod. Rostlina může obsahovat jednu jedovatou látku nebo řadu složitých látek s rozdílným účinkem a různým toxickým zásahem. V opiu z makovic se zjistilo několik desítek jedů.
U některých druhů jsou jedovaté látky obsažené pouze v syrové rost­lině, kdežto sušením nebo vařením se toxický účinek zmenší nebo docela zmizí (protoanemonin u pryskyřník plazivý Ranunculus repenspryskyřníku (obrázek vpravo).
Prudkost otravy závisí i na tom, jsou-li účinné látky ve vodě rozpustné a jsou-li vstřebatelné. Ovšem i látky ve vodě nerozpustné se částečně vstřebávají, poněvadž se ve střevě mohou vázat na bílkoviny.
Některé jedy působí na srdce, jiné na nervovou soustavu, jiné na trávicí ústrojí, nebo dráždí sliznice, kůži aj. Působí buď okamžitě (tropanové alkaloidy), nebo po několika hodinách (kolchicin ocúnu). Jiné se v těle při pravidelném užívání hromadí a projevuji se až po nějakém čase (digitalis). Některé svým působením zasahují do nervových center a vedou po delší době k chronickým otravám.
Otravy čerstvými rostlinami se vyskytují převážně u dětí, kde hlavní příčinou je zvědavost, lehkomyslnost, u menších dětí nerozum, popřípa­dě záměna za tvarem a barvou obdobné chutné jedlé plody, např. třešně, borůvky, rybíz. Ale nejsou ani vzácné otravy u dospělých osob, které jsou zaviněné nejčastěji neznalostí druhů, nepozorností nebo nedbalostí. Dochází k tomu nezřídka právě pří sběru rostlin. V literatuře je popsán případ velmi zkušeného pěstitele léčivých rostlin, který si jednou při sbě­ru strčil do kapsy ostnatou tobolku durmanu. I když ji brzy vyhodil, ně­kolik zrníček z ní vypadlo do kapsy. Za čas do téže kapsy vložil pečivo ke svačině. Skončil s těžkou otravou v nemocnici.
Durman durman obecný, Datura stramonium (obrázek vlevo) patří mezi naše klasické jedovaté rostliny. Roste často v blízkostí zemědělských objektů, na skládkách, rumištích i na úhorech. Semena jsou uložena v tobolce podobné kaštanu. Durmanová seménka mohou zlákat zvědavost dětí. Otrava se projevuje suchostí v hrdle, obtížným polykáním, těžkým dechem, chraptivým hlasem, studeným po­tem, rozšířením zornic, poruchami vidění, vzrušením až k zuřivosti, zvra­cením a vyčerpaností. Jsou to především příznaky otravy atropinem.

blín černý Hyoscyamus niger

Jinou naší alkaloidní rostlinou obsahující tropanové alkaloidy, která ve své tobolce vytváří drobná seménka, je blín (obrázek vpravo). Nepříjemně páchne, roste přibližně na stejných místech jako durman, ale po odkvětu tvoří menší džbánečkovité tobolky, plné blínového máku. Otrava probíhá po­dobně jako u durmanu.
Třetí nebezpečnou a prudce jedovatou rostlinou, která často láká děti, je rulík zlomocný (obrázky vlevo). rulík zlomocný Atropa belladonna rulík zlomocný Atropa belladonnaPo odkvětu vytváří černé bobule připomínající tmavé třešně nebo borůvky. Bobule i listy jsou prudce jedovaté. Jsou zaznamenány případy, kdy při trhání borůvek byly ke sběru omylem přimíchány také bobule rulíku. Rulík často roste na lesních pasekách; bobule samy nemají příjemnou chuť, ale ve směsi se sladkými aromatickými plody může jejich ošklivá chuť být maskována. Při otravách durmanem, blínem a rulíkem jsou příznaky celkem podobné. Všechny tyto lilkovité rostliny obsahují tropanové alkaloidy (atropin a skopolamin).
Mluvíme-li o lákavých bobulích, musíme připomenou i lilek černý (Solanum nigrum). Není léčivou rostlinou, ale při sběru léčivých rostlin se s ním můžeme často setkat. Květy má nápadně podobné bramboro­vým, plody jsou temné a lesklé bobulky velikostí borůvek, dozrávající na podzim; existují také bobulky žluté (Solanum luteum), eventuálně červe­né, podobné rybízu. Obsahují solanin, který rozrušuje červené krvinky a tlumivě působí na dýchací centrum a srdce. Příznakem otravy je zvra­cení, zemdlenost, prudký průjem, zpomalený tep až k bezvědomí, popří­padě zástava srdce. Postižený obyčejně zvrátí obsah žaludku dřív, než se jed vstřebá. Proto při první pomoci nepodáváme dávivé a průjmové pro­středky. Nejvíce se osvědčuje živočišné uhlí.
Rumělkové červené bobule má lýkovec jedovatý a konvalinka vonná (obrázek vpravo). konvalinka vonná, Convallaria majalisK silné otravě stačí pět až deset bobulek. Bobule lýkovce způsobují bo­lesti žaludku a střev; otrava se projevuje zvracením, průjmy a hematurií (přítomností krve v močí). Pří silnější otravě nastupuje slabost, zemdle­nost a nemocný těžko dýchá.
Konvalatoxin konvalinky má typický náprstníkový efekt: také dráždí trávicí trakt, způsobuje ošklivost, zvracení a průjmy. Jiným projevem je porucha krevního oběhu a kolaps. Otravy konvalinkovými bobulemi nejsou časté, přesto k ním dochází z dětské zvědavosti nebo záměnou. Byly ­popsány i smrtelné případy.
Jednou z nejnebezpečnějších jedovatých rostlin je oměj šalamounek. V temně modrých květech děti někdy hledají nektar stejně jako v květech akátu. Otrava je prudká. První příznaky se jeví jako mravenčení v obličeji a v oblastí trojklanného nervu, škrábání v krku, horkost, záškuby kosterního svalstva, slabost, popřípadě ochrnutí údů. Dostavují se křeče v břiše, pokles teploty, tep je nepravidelný, může nastat zástava dechu. Těžce postižený však může být zachráněn, podaří-li se udržet při lékařském zákroku krevní oběh srdce a dech.
Zjara kvete v parcích štědřenec (obrázek vlevo), štědřenec odvislý (převislý), Laburnum anagyroidesčilimník neboli zlatý déšť. Žluté hroz­ny květů se tvarem podobají bílým květům akátu. Jsou jedovaté. I tady může u dětí nastat záměna za nejedovatý květ akátu. Pět rozžvýkaných květů může způsobit otravu. Ještě větší nebezpečí hrozí ze zralých se­men, která vypadávají z černých lusků, podobným fazolovým. Prvním příznakem otravy je nevolnost, bledost a zvracení. Zlatý déšť, štědřenec, by se neměl sázet blízko dětských hřišť.
Velmi rozšířené jsou jedovaté rostliny z čeledi mrkvovitých. Dříve se jim říkalo okoličnaté. Některé druhy jsou si nápadně podobné, záměna je celkem snadná. Rostou všude. Na lukách, na mezích a některé jako plevel v zelinářských zahradách. Od června až do podzimu kvete tetlu­cha-kozí pysk (Aethusa cynapium) jinak také kočičí petržel. Petrželi je skutečně podobná, dokonce s ní roste společně v zeleninových záho­nech. Obsahuje alkaloid cynapin, příbuzný známému jedu koniinu z bo­lehlavu a rozpuku. Otrava tetluchou se projevuje zvracením, průjmy a vzestupnou obrnou kosterního svalstva. Příznaky jsou zpočátku po­dobné otravě bolehlavem.

 

Rostliny, jejichž fotografie je připojená jsou podtrženě. 
 
Kapitola z knihy J. Korbelář, Z. Endris: Naše rostliny v lékařství, Avicenum, Praha, 1981

[Akt. známka: 5,00 / Počet hlasů: 3] 1 2 3 4 5
Celý článek | Zpět Informační e-mail Vytisknout článek


Jména rostlin zadávejte v uvozovkách.

Omluva
Omlouvám se za výpadek v minulých dnech, stránka byla napadena hackery. Ivana Paukertová





Kočka na stromě

Kočka na stromě

Mám kočku na stromě, mňouká a nechce slézt. Co mám dělat? Kdo mi pomůže?

Příběh a odpovědi.


Tento web používá redakční systém phpRS.