Poradenská a konzultační činnost v oblasti životního prostředí


 


 

 

 
 
Přehled prací Ceny Termíny Kvalifikace Pro zadavatele

 

Mgr. Ivana Paukertová
Řezáčova 28
624 00 Brno
IČO: 686 72 217
ivana@paukertova.cz
tel.:603 39 62 90

Autorizace
posouzení podle § 45i
(Naturové posouzení)

Zpracuji
  • Naturové posouzení - posouzení vlivu záměru na evropsky významné lokality (posouzení podle § 45i zákona 114/1992 Sb.)
  • přírodovědné průzkumy v rozsahu biologického hodnocení
  • oznámení podle přílohy č. 3 zákona 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí
  • analýzu záměru, vyhodnocení možných střetů s ochranou přírody a návrhy na jejich optimální řešení
  • botanický a přírodovědný průzkum jako podklad projektu nebo příloha k žádosti o dotace
  • návrhy informačních tabulí pro ZCHÚ a EVL, přírodovědné naučné stezky, fotografie rostlin
  • botanické inventarizace chráněných území, VKP
  • inventarizaci dřevin
Často kladené otázky Průvodce investora procesem posuzování
vlivů na životní prostředí - EIA


Dnešní datum: 19. 03. 2024  | Hlavní stránka | Mapa stránek | Orientace na stránce | Fotografie rostlin | Rostliny ČR |  

Vyhledávání

Vyhledat text

Jména rostlin zadávejte v uvozovkách.


TOPlist

Novela

Zákon 39/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (zvaný též novela EIA)  vstoupil v platnost 1. dubna 2015.


Jedlé rostliny * Jedlá a léčivá květena Brnoxu
Mgr. Ivana Paukertová - Jedlé rostliny - 09. 01. 2017 (8472 přečtení)

Do knihy Kateřiny Šedé BRNOX, průvodce brněnským Bronxem se dostala jen malá část z květeny Brnoxu. A je to dobře, nerada bych vás připravila o ty nepřekonatelné hlášky kvůli svým kecům. Tak tady najdete květenu Brnoxu.



Bez černý Sambucus nigra se používá jako oblíbená léčivá rostlina. Kromě bezinek se v kuchyni dají používat i květy, nejen na klasickou kosmatici, ale na ochucení mléčných a smetanových jídel. Je to středověký způsob ochucování jídel, patřící mezi zapomenuté bohatství našich předků a který se snažím vzkřísit. Příkladem budiž varmuža, která to s mou malou pomocí dotáhla až do televize a v přímém přenosu dostala dvakrát maximální počet bodů za chuť.

Břečťan popínavý Hedera helix je nejedlý, ale léčivý (Herbář léčivých rostlin 1.)

Bříza bělokorá Betula pendula je známá svými léčivými listy. Podobně jako u javorů se dá na jaře sbírat jedlá nasládlá míza, která se dřív používala i jako přípravek na vlasy. Existuje mnoho ruských a severských receptů z mízy, ale také z mladých listů a pupenů, například mléčně kvašené nebo nakládané.

Čekanka obecná Cichorium intybus je nejen známou léčivou rostlinou, ale její nahořklé jarní výhonky se dávají do jarních salátů. Dříve oblíbenou cikorku z pražených kořenů snad netřeba zmiňovat.

Heřmánek terčovitý Matricaria discoidea se svými léčivými účinky podobá heřmánku pravému, snad jen postrádá chamazulen a proto nemá protizánětlivé účinky. V kuchyni se používá na ochucování a vaří se z něj čaj. Našla jsem zmínky o tom, že má chutnat jako ananas.

Hulevník lékařský Sisymbrium officinale je u nás málo známý i jako léčivá rostlina. V Zentrichově Herbáři je v 6. díle pod jménem hulevníkovec. Působí močopudně, podporuje odkašlávání, tlumí průjmy a podporuje hojení ran. Jeho účinek při obnově hlasu pokládá Zentrich za ojedinělý. V kuchyni se používají mladé listy, které svou ostrou chutí doplňují zejména saláty.

Jahodka indická Duchesnea indica se velmi podobá lesní jahodě. Kvete však žlutě a jahoda má kolem sebe větší krejzlík (odborně samozřejmě kalich a kalíšek). Plody jsou jedlé, chuť je většinou komentována jako nedobrá. Zkoušela jsme to s ní několikrát s rozporuplnými výsledky. Na loňském kurzu nám to všem chutnalo, moje dřívější pokusy potvrzují tu nedobrou chuť, jednou to bylo bez chuti. Listy jsou jedlé vařené a nálev z listů má léčivé účinky. Čerstvé listy i jejich odvar se používají v Číně na obklady na rány, ekzémy, hadí uštknutí a při laryngitidě.

Jasan ztepilý Fraxinus excelsior má léčivé listy. Z několik minut vařených větviček bez listí vznikne čaj skvělé chuti. Dá se vařit po celý rok, nemusí se sladit a přirovnává se k zelenému čaji bancha. Najdete ho na několika ochutnávkách.

Javor klen Acer pseudoplatanus a javor mléč Acer platanoides poskytují časně na jaře mízu, ze které se dá svařit javorový sirup, stejně jako z javoru kanadského. Míza není tak sladká, nejvyšší obsah cukru má z našich druhů invazní javor jasanolistý Acer negundo. Listy obou našich původních javorů se dříve dávaly v Polsku pod chleba a pečivo (jako pečící papír) na ochucení, klen má výrobku navíc dodat nasládlou příchuť. Na 13. ochutnávce jsme měli klenové pečivo. Kůra a lýko klenu se používají na omývání ran a při kožních problémech. Javor mléč je neléčivý.

Ječmen myší Hordeum murinum má jedlá vařená semena, používají se jako piñole nebo se suší a melou na mouku. Rostlina má diuretické účinky. (Piñole je prastarou potravinou Aztéků, používá se dodnes jako cestovní energetické jídlo. Opražená kukuřice se pomele a jí se samotná, s kořením nebo se z ní vyrábí nápoje, kaše a sušenky.)

Jetel plazivý Trifolium repens má jedlé listy, květy a vařené kořeny. Druh má chemické rasy pro obsah kyanogenních glykosidů. Podle mé zkušenosti bývají u nás jetelové listy častěji hořké než sladké (je potřeba před sběrem otestovat). Léčivé účinky má podobné jako jetel luční (Herbář léčivých rostlin 2.)

Jílek vytrvalý Lolium perenne má jedlé obilky s podobnými výživovými hodnotami jako má oves. Mám informace i o jeho léčivém použití.

Jitrocel kopinatý Plantago lanceolata je známou léčivu rostlinou. Jeho listy se dají použít v kuchyni, například smažené v těstíčku, jako zelenina anebo v exotických afrických receptech jako náhrada rostliny bitterleaf (Vernonia amygdalina). Semena se používají jako u následujícího jitrocele většího.

Jitrocel větší Plantago major má také léčivé účinky a jedlé mladé listy. Listy jsou však vláknité, v kuchyni mají proto větší význam semena, která se snadno sklízejí. Dají se používat na pečivo jako mák nebo kmín, buďto do těsta nebo na posypání povrchu výrobků. Ve vodě nabobtnají jako chia, i když jim to trvá o hodně déle, a mají i podobnou chuť – tedy nijakou. Na ochucení „jitrocelového pudinku“ se dají použít recepty na přípravu chia.

Kakost maličký Geranium pusillum je druh nejedlý. V Indii je používán jako léčivý.

Kakost smrdutý Geranium robertianum je rostlinou léčivou (Herbář léčivých rostlin 2.) a nejedlou. Je to pochopitelné, opravdu smrdí.

Kapraď samec Dryopteris filix-mas je rostlinou léčivou a dříve byly oblíbené i jeho vařené výhonky jako jídlo. Díky obsahu floroglucidů však ho nelze doporučit ani jako léčivou rostlinu pro vnitřní užívání, ani na jídlo. Léčivé koupele však Zentrich pokládá za vynikající.

Kokoška pastuší tobolka Capsella bursa-pastoris příznivě ovlivňuje krvácení a močové problémy. Lihové mazání se používá na ochablé svaly. V kuchyni upotřebíme mladé listy do salátů a jako zeleninu, plody ostřejší chuti do salátů nebo na divokou hořčici.

Kopřiva dvoudomá Urtica dioica má podle J. A. Zentricha mimořádné působení, výčet jejích příznivých účinků je opravdu dlouhý. Nejlepší je sbíraná na jaře do poloviny května, a to se týká léčivých vlastností i její chuti jako kuchyňské suroviny. Letní nebo podzimní kopřivový špenát není příliš dobrý, na rozdíl od jarního, který je chuťově vynikající a často lepší než špenát klasický. Možná je to i těma vláknama, třeba si ještě vzpomenete ze školy, že kopřiva je i rostlina textilní. Mimo jarní období je lepší používat kopřivu do zeleninových směsí, s výrazným kořením nebo ji sušit na pozdější použití, například do zimních polévek nebo umletou na kopřivovou mouku.

Kuklík městský Geum urbanum je nejen léčivý, ale jeho oddenek se dá použít na ochucení piva.  Malé kořínky mají chuť po hřebíčku a používají se na ochucení různých jídel. I kuklík byl na několika ochutnávkách.

Laskavec ohnutý Amaranthus retroflexus se dá používat jako listová zelenina na špenát. Drobná semena se dají používat jako amarant, dají se naklíčit a používat do salátů nebo rozdrtit na mouku, nejlépe předem opražená. Listy mají i léčivé účinky. Mám tu recept na špenát, v článku najdete i výživové hodnoty.

Lebeda rozkladitá Atriplex patula je jedlá, chuť listů není tak delikátní jako u merlíku. Některé zdroje pokládají za jedlá i semena, ale zralá semena se dají použít také jako projímadlo přirovnávané k hlavěnce dávivé (ipecacuanha).

Lilek černý Solanum nigrum agg. je rostlina, jejíž jedlost pokládám za nevyjasněnou. V některých zemích se jedí zralé černé bobule a na internetu najdete (samozřejmě ne v češtině) i spoustu receptů. Ačkoliv je v některých oblastech lilek černý přímo na jídlo pěstován, prameny, kterým důvěřuji (J. Baloun: Rostliny způsobující otravy a alergie) potvrzují nejednoznačnost údajů a diskutabilitu toxicity. Pokud bych si chtěla zaspekulovat, není vyloučené, že podobně jako následující příbuzná potměchuť má i lilek černý fytochemické rasy. Pokud zrovna nejste na návštěvě v zemi, kde to jedí všichni, tak to radši nejezte. Nezralé bobule obsahují toxiny v každém případě.

Lilek potměchuť Solanum dulcamara je léčivou rostlinou se silným působením. Vzhledem k obsahu glykoalkaloidů se používá především zevně, na obklady a omývání. Na jaře před listem sbírané výhonky mají silné působení proti baktériím i plísním a povzbuzují metabolismus. Dále mají protizánětlivé, protirevmatické a protiastmatické účinky. Hojí i chronické ekzémy, záněty nehtů a lupénku. Má tři chemické rasy, které se liší obsahem základního alkaloidu. Nejvyšší obsah alkaloidů mají nezralé plody, které mohou při snědení způsobit otravu už v počtu asi 10 bobulí.

Lipnice luční Poa pratensis L. (mimochodem Kentucky Bluegrass) je neléčivá, má jedlá semena.

Locika kompasová Lactuca serriola je ségra lociky seté, tedy salátu. Pokud na zahradě porostou poblíž sebe, budou se křížit. Potomek bude mít znaky obou rodičů, takže asi neudělá příliš velkou hlávku, listy nebudou tak velké a křehké a možná bude mít na středním žebru pichlavé ostny, tak jako má locika kompasová. Jméno kompasová dostala podle listů, postavených kolmo a jedním směrem. Věřilo se, že ukazují světové strany. Mladé listy jsou jedlé, dospělá rostlina je středně toxická. Podobně jako další druhy locik produkuje lactuarium s léčivými účinky, které bylo dříve v lékařství oblíbené.

Lopuch větší Arctium lappa má léčivý a jedlý kořen, v Japonsku se pod jménem gobo tradičně pěstuje jako kořenová zelenina. Méně známé je to, že jedlé jsou i další části – oloupaná lodyha, chutí i křupavostí připomínající kedlubnu a někdy i chuť hrášku, důkladně oloupané řapíky zbavené vláken (případně spařené), které někteří francouzi přirovnávají k chuti artyčoků a jako artyčoky se po ostříhání ostnů prý dá použít i květní úbor, známá kudlibabka. Zajímavý je i ruský recept na povidla z kořenů.

Loubinec pětilistý Parthenocissus quinquefolia je opět druh s velmi nevyjasněným použitím. Některé zdroje jej pokládají za jedlý, některé za toxický.

Merlík bílý Chenopodium album je k naší škodě všeobecně považován za škodlivý plevel. K potravinám však patřil již v době železné, o čemž svědčí archeologické nálezy v zásobárnách, jeho semena byla nalezena také v žaludcích mumií (lidí z bažin). Archeologický důkaz z doby římské pochází například z mumie z bažiny u Kayhausenu v Německu. I u nás se našlo několik tisíc semen při archeologickém průzkumu v Kroměříži. V Americe stejně jako v Evropě je zavrhován a huben, zatímco v Asii a v Africe se pěstuje jako listová zelenina a pro semena. Semena mají vysokou výživnou hodnotu, jsou bohatá na proteiny, vitamín A, vápník, fosfor a draslík. Což není tak překvapivé, uvědomíme-li si, že oblíbená quinoa, která je hitem zdravých výživ, je blízce příbuzný druh. Ani listy merlíku bílého nezůstávají pozadu, ve 100 g syrových listů merlíku je téměř celá denní dávka vitamínu C (96%), přibližně dvě třetiny denní dávky vitamínu A a přibližně třetina dávky vitamínu B2, vápníku a manganu. Sušené listy mají dvojnásobek bílkovin než mouka. Navíc patří merlík k chuťově nejlepším divokým zeleninám, dá se jíst jen spařený, s máslem a solí a i v této jednoduché úpravě patří k lahůdkám. V Indii se nazývá bathua. Kvůli obsahu kyseliny šťavelové se podobně jako u špenátu nedoporučuje konzumaci přehánět a ze stejného důvodu se doporučuje spaření před jídlem (což obsah vitamínu C sníží na 46%, viz článek). Listy i semena mají i léčivé účinky, podrcené listy hojí štípnutí od komárů a jiného hmyzu. Některé prameny uvádějí okamžitý účinek. To jsem vyzkoušela na kousnutém kámošovi a říkal „no bylo to asi za minutu, ale fakt jo“.

Měrnice černá Ballota nigra uklidňuje a uvolňuje křeče a napětí. Používá se při kinetózách, žaludečních neurózách, těhotenském zvracení. Obklady mírní dnu, kloubní potíž a ischialgie. Jedlá není, nejspíš proto, že docela smrdí.

Mléč zelinný Sonchus oleraceus se používá v mnoha kuchyních světa, japonské (nogeshi), čínské (kŭcài), řecké (zohos, uvádí už Plinius), novozélandské (puha, rauriki), italské (grespino, scixèrbua, cardilli), britské (common sowthistle), německé (Gemüse-Gänsedistel), ruské (oсо́т огоро́дный), francouzské (laiteron maraîcher), reunionské a dalších. Používají se mladé listy do salátů, polévek, nádivek. Ve 100 g listů je asi polovina denní dávky vitamínu C. Podobně se používá mléč drsný Sonchus asper, oba druhy mají i léčivé účinky.

Mochna poléhavá Potentilla supina je léčivá. Mladé vařené listy jsou pokládány za nouzovou potravu.

Mrkev obecná pravá Daucus carota ssp. carota je volně rostoucí mrkev, zvaná také mrkvous. Od té pěstované se liší jedním kvítkem uprostřed květenství barvy tmavě červené až téměř černé a bílým kořenem. Jedlá je celá, kořeny však bývají dřevnaté a malé, mladou nať může laik zaměnit za mladý bolehlav. Semena se používají jako koření. V severní Americe mrkvi říkají krajka královny Anny (Queen Anne's lace) a mají spoustu zajímavých receptů z jejích květů, jako například želé z květů nebo květenství v těstíčku. Kořen je též léčivý.

Mydlice lékařská Saponaria officinalis je díky obsahu saponinů léčivá a nejedlá.

Ostrožka stračka Consolida regalis je jako léčivá zařazená jestě v Korbelářově knize Naše rostliny v lékařství, ale Zentrich ji v Herbáři už nemá. Je to nejspíš kvůli obsahu alkaloidů, které při nesprávném použití (a dneska už nejspíš nežije nikdo, kdo zná správné) způsobuje otravu. Dříve byla součástí čajů proti kašli.

Pajasan žláznatý  Ailanthus altissima má jedlé vařené listy, které se používají jako nouzová potrava. Na Západě tradici jako léčivý nemá, používá se na široké množství problémů zejména v Orientu, ale také v Číně. Pyl je alergenní, pach listů může způsobit nauseu.

Pampeliška „smetánka“ Taraxacum sect. Ruderalia tady jí vynechám, ať to není tak dlouhé, píšu o ní jinde.

Pelyněk černobýl Artemisia vulgaris patří mezi léčivé rostliny. Obsahuje hořčiny a proto se v malém množství používá na okořenění jídel pro lepší trávení, zejména těch tučných. V Japonsku je někdy řazen mezi sansai, japonskou horskou zeleninu a přidává se do směsi na tempuru. V Koreji se používá k ochucení tradičního jídla na Nový rok.

Pěťour maloúborný Galinsoga parviflora pochází z Jižní Ameriky, kde se na trhu prodává ve svazcích podobně jako u nás petržel. Španělsky se nazývá guascas a je surovinou pro národní specialitu, polévku Ajiaco bogotano. Původní obyvatelé pěťour nazývají Paico Jullo a pokládají ho za všelék. Zpevňuje dásně, snižuje krevní tlak, horečku, příznivě ovlivňuje kožní problémy. Můžete si ho koupit v eshopu, na Amazonu za něj dáte 13,99 dolaru, což v přepočtu vychází na 11 750 Kč za kilo (zkontrolujte mě, jestli se vám to nezdá). Pokud budete kupovat za libry, vyjde kilo na 6 898,50 Kč. V České republice na tohle lejeme herbicid nebo to házíme na kompost. Pokud vás zajímá kde ho najdete a jak ho poznáte, skočte na článek.

Pcháč obecný Cirsium vulgare má jedlé květy, kořeny, listy. Sušené květy se používají na srážení mléka, jedlá jsou i opražená semena. Neléčivý.

Pcháč rolní (oset) Cirsium arvense je léčivý (Herbář léčivých rostlin 3.) a je pokládán za jedlý (listy, kořeny, stonek). Vyzkoušela jsem kořeny a stonky syrový i vařený, ale měl ve všech úpravách hnusnej ocas. Listy jsem nezkoušela.

Písečnice douškolistá Arenaria serpyllifolia je jedlá a léčivá. Je velmi drobná, takže sběr není příliš efektivní.

Plamének plotní Clematis vitalba je rostlina s nevyjasněnou (tedy pro mě) toxicitou. Tradičně se ve středozemí jedí velmi mladé jarní vařené výhonky plaménku plotního. Starší konce větévek ani nevařené mladé jedlé určitě nejsou. Existuje mnoho receptů, v tuto chvíli mi opravdu není jasné, jestli jsou mladé vařené výhonky toxické anebo ne. Budete si muset počkat, až vydám Herbář jedlých rostlin.

Ptačinec prostřední (žabinec) Stellaria media je nejen léčivý, ale i jedlý. Jeho křehká nať delikátní chuti vynikne zejména syrová v salátech. Klikněte si pro léčivé účinky a záměny a mám tu i houf receptů.

Pýr plazivý Elytrigia repens je třeskutě léčivý a navíc jedlý. Oddenky jsou nasládlé a dají se vařit a přidávat do zeleninových směsi. Po usušení se dají umlít na mouku, ruský lovecký chléb je celý z mouky pýrové. Chleba vykyne, udělá kůrku a vůbec všeobecně vypadá jako chleba. Jediný rozdíl je, že se s ním musí zacházet jako s bezlepkovým a musí se péct ve formě. Nemá však dobrou chuť, při ochutnávání ho několik z nás přirovnávalo k pilinám. Dokud celý postup nedoladím (možná tam nějaké myšky v pokusu byly) doporučuji zatím pýrovou mouku přidávat do pečiva v menším množství (10-15%) zejména pro její léčivé účinky.

Rozchodník ostrý Sedum acre je další problematický druh. Někdy udávaný jako jedlý, někdy jen v nepatrných množstvích, neboť může způsobit trávicí problémy. I drsňák Henschel hovoří v případě rodu Sedum o střídmosti a opatrnosti a hodnotí ho stupněm 2 (jako potravina stále ještě použitelné, kromě průjmu a nutkání na zvracení žádné problémy). Je i léčivý.

Rozrazil perský Veronica persica je léčivá, používají ji v Kašmíru pod jménem Poeathkaich na vyrážky a špatné trávení.

Růže Rosa, nalezla jsem zahradní kultivar na nádvoří při prohlídce na Ghettofestu. K růžím mám momentálně 101 receptů, jedlé jsou i pěstované kultivary. Kromě obligátních šípků je mezi nima spousta receptů z květů (například Thajský salát s růží).

Řebříček obecný Achillea millefolium je známý jako léčivá rostlina, mladé lístky se dají použít i k ochucování pomazánek, polévek a slaných jídel.

Řeřicha rumní Lepidium ruderale má tak výrazné účinky na močové kameny, že ji J. A. Zentrich nazývá drtič. Zlepšuje krevní obraz a krvetvorbu, dezinfikuje a podporuje trávení. Na vylučování močového písku se kombinuje s kokoškou, rdesnem ptačím, jehlicí a tymiánem. Má excelentní ostře pikantní chuť, podobnou řeřiše seté, která se pěstuje na vatě. Hodí se zejména do pomazánek a jako čerstvá příloha.

Silenka bílá (dříve knotovka bílá) Silene alba není léčivá, ale listy se používají na jídlo, zejména v Itálii.

Sléz přehlížený Malva neglecta je léčivý, díky obsahu slizu chrání sliznice. V kuchyni se jeho listy hodí do salátů, do polévek a jiných slaných jídel. Má nasládlou, lehce slizovitou chuť. Byl na několika ochutnávkách a jsou tu tři recepty: Balva z Ázerbajdžánu, Salát Sherwoodského bezdomovce z Prahy a italské preboggion.

Srha říznačka Dactylis glomerata je nejedlá, má ale léčivé účinky.

Svlačec rolní Convolvulus arvensis se používá do likérů, o léčivých účincích píše Korbelář „drastické laxativum“.

Šrucha zelná Portulaca oleracea je odedávna pěstovaná zelenina. Nať se jí v jižní Evropě, na středním východě,  v Asii a v Mexiku. Drobná semena používají australští aboriginci na tradiční chleba. Šrucha zelná má v listech nejvíce omega3 mastných kyselin ze všech rostlinných druhů a vysoký obsah vitamínu E (ve 100 g 80% denní dávky). Chuť má nakyslou, neutrální nebo může být slaná. Je přizpůsobená pouštním podmínkám, má metabolismus tučnolistých rostlin (CAM). Z toho důvodu v noci hromadí kyselinu jablečnou, kterou přes den přeměňuje na glukózu. Sklízená časně zrána má proto mít výrazně kyselejší chuť než sbíraná večer. Je močopudná, snižuje krevní tlak a používá se při poruchách jater. Žvýkání prospívá v začátcích paradentózy, čerstvá šťáva změkčuje kuří oka. Recept na šruchový salát s turankou.

Šťavel růžkatý Oxalis corniculata je jeden z našich žlutě kvetoucích šťavelů. Z rodu šťavel je jedlá většina druhů, a to i těch, co si doma pěstujete „na parádu“. V jídlech a nápojích je díky své kyselé chuti pokládán za náhradu citrónu nebo limetky. Obsahuje stejně jako špenát kyselinu šťavelovou, která ostatně po celém rodu dostala své jméno.

Šťovík kadeřavý Rumex crispus a šťovík tupolistý Rumex obtusifolius jsou dva druhy, jejichž použití v kuchyni se výrazně liší od použití šťovíku lučního. Zatímco šťovík luční má chutné listy, listy těchto dvou druhů jsou jedlé až po dvojnásobném krátkém varu. Ani tak není jejich chuť nijak delikátní. Vařená semena se často přirovnávají k pohance a dají se jíst i syrová nebo pomletá na mouku. Ta se pak přidává do různých těst.

Tis červený Taxus baccata je keř nebo strom, v přírodě vzácný, ale hojný v městských výsadbách. Je léčivý, smrtelně jedovatý a jedlý. Jedlý je pouze červený míšek bez semene, ostatní části tisu obsahují toxické pseudoalkaloidy, označované jako taxin. Vysazovaný tis japonský je vzhledem velmi podobný a i podobně toxický.

Tolice dětelová Medicago lupulina je drobounká sestřička vojtěšky. Jedlá jsou vařená semena a vařené listy, je i léčivá.

Truskavec ptačí (rdesno ptačí) Polygonum aviculare má jedlé mladé výhonky, listy a semena. Semena se používají jako pohanky. Nať jsem zkoušela ochutnat a žádná dobrota to nebyla. Ale už taky nebylo žádné jaro.

Třezalka tečkovaná Hypericum perforatum má v našich krajích silnou tradici jako rostlina léčivá. Dá se však použít i k dochucování po ruském způsobu, kde s ní koření nápoje i zeleninová, masová a rybí jídla. Mrkněte na Jahodový sbiteň s třezalkou.

Turanka kanadská (dříve turan) Conyza canadensis pochází ze severní Ameriky a jako léčivá u nás nemá tradici. Jako o léčivé o ní píše J. A. Zentrich v 5. díle Herbáře, kde přebírá americké zkušenosti. Je močopudná, podporuje látkovou výměnu a je účinná při bronchitidě. Sbírá se kvetoucí nať, a listy i květy jsou též jedlé. Mají ostrou chuť, hodí se na okořenění salátů a slaných jídel. Ve své domovině má jméno zhouba blech, olej z turanky blechy odpuzuje. Recept na šruchový salát s turankou.

Violka srstnatá Viola hirta je příbuzná violce vonné. Její květy nevoní a ani v kuchyni se nepoužívají. Polský etnobotanik Łukasz Łuczaj se zmiňuje o tom, že její kořen vyhledávají děti pod jménem słodkie korzenie (sladký kořen).

Vlaštovičník větší Chelidonium majus obsahuje alkaloidy a proto patří mezi silně působící léčivé rostliny. Ve dvou nebo třech vodách vyvařené listy se dají použít jako jednorázová nouzová potrava.

Vrba jíva Salix caprea má jedlé lýko, které je silně hořké. Jedlé jsou i mladé výhonky, jejich chuť příliš ceněná není. Stejně jako ostatní druhy vrb obsahuje kyselinu salicylovou (která po rodu vrba dostala jméno).

Zvonek řepkovitý Campanula rapunculoides je hojný. Má jedlé listy a kořen.

Zlatobýl kanadský Solidago canadensis je invazní potvora. Jedí se vařené mladé výhonky a květenství. Semena se používají na zahušťování polévek a z listů a květenství se dělá čaj. Má i léčivé účinky, Zentrich (Herbář léčivých rostlin 1. ) však soudí, že zdaleka nedosahují léčivých účinků našeho původního druhu celíku zlatobýlu Solidago virgaurea, který má nyní platné české jméno zlatobýl obecný.

Z celkového počtu 75 druhů je léčivých a jedlých 49, pouze jedlých 6, pouze léčivých 10, problematických a nevyjasněných 5, nejedlých a neléčivých 5. Našla jsem tedy jen pět druhů, které nejsou ani jedlé ani léčivé (anebo o tom nevím): bodlák obecný Carduus acanthoides, lipnice roční Poa annua, ovsík vyvýšený Arrhenatherum elatius, úrazník položený Sagina procumbens a sveřep jalový Bromus sterilis. V průvodci je jich šest, ale od té doby jsem přeřadila rozrazil perský Veronica persica do léčivých, neboť jsem ho mezitím našla v jedné etnobotanické práci.

Moje povídání o knize BRNOX, průvodce brněnským Bronxem
Kateřina Šedá

Květena Brnoxu, graf podílu jedlých a léčivých rostlin


Související články:
Povídání o máku vlčím, napsal ChatGPT (20.02.2023)
Jedlé rostliny cestou k volbám (12.02.2023)
Ochutnávka divokých rostlin 29. (Ornis Přerov) (17.02.2022)
Ochutnávka divokých rostlin 28. (zoo Ostrava) (15.01.2022)
Povídání o tulipánech (02.05.2021)
Povídání o máku vlčím pro Dášu (01.08.2020)
Výživový experiment, pilotní díl (17.12.2019)
Ochutnávka divokých rostlin 27. (Festival Aromaterapie a bylinky) (11.09.2019)
Dobré ráno aneb 35 jedlých rostlin před studiem ČT v Brně (26.08.2019)
Ochutnávka divokých rostlin 26. (Den Země Okras ) (28.04.2019)
Ochutnávka divokých rostlin 25. (Ekofilm 2018) (20.04.2019)
Ochutnávka divokých rostlin 24. Mensa Hálův mlýn (04.04.2019)
Průvodce po jedlé a léčivé květeně Riegrových sadů (10.07.2018)
Léčivá a jedlá květena Riegrových sadů (10.07.2018)
Ochutnávka léčivých receptů a planých rostlin 23. (Praha, Prádelna café) (25.06.2018)
Jedlé a léčivé rostliny na Staré plovárně v Jihlavě (04.06.2018)
Čistící smoothie s ptačincem podle Celie (20.02.2018)
Ochutnávka planých rostlin 20. (Beskydská smršť) (23.09.2017)
Ochutnávka planých rostlin 22. (sraz N) (15.09.2017)
Ochutnávka planých rostlin 21. (přednáška Vsetín) (15.09.2017)
Ochutnávka planých rostlin 19. (Ekofilm) (11.04.2017)
BRNOX - o průvodci brněnským Bronxem a také o jeho květeně (09.01.2017)
Ochutnávka planých rostlin 18. (sraz N) (27.08.2016)
Ochutnávka planých rostlin 11. (sraz rR) (12.07.2016)
Ochutnávka planých rostlin 15. (Geomon) (11.07.2016)
Ochutnávka planých rostlin 16. (Psraz) (10.07.2016)
Jedlé rostliny v Brně - parčík na Žerotínově náměstí (17.06.2016)
Ochutnávka planých rostlin 17. (Vegepárty) (28.05.2016)
Vesnovka obecná - divoká brokolice (22.04.2016)
Ochutnávka planých rostlin 14. (Envi) (20.04.2016)
Ochutnávka planých rostlin 13. (přednáška Kopřivnice) (18.04.2016)
Ochutnávka planých rostlin 12. (festival Udělej most) (17.04.2016)
Ochutnávka planých rostlin 10. (Letní kurz) (23.07.2015)
Ochutnávka planých rostlin 9. (Putování za jedlými rostlinami) (04.06.2015)
Haluzická ochutnávka (č.2) planých rostlin v grafech (27.04.2015)
Ochutnávka planých rostlin 8. (Jarní kurz) (24.04.2015)
Aprílová miniochutnávka jídel v Brně (19.04.2015)
Ochutnávka planých rostlin 7. (Jedlá divočina) (18.04.2015)
Erbuzzu, směs divokých rostlin ze Sardínie (23.02.2015)
Silvestrovská žaludová miniochutnávka a silvestrovský minirecept (17.01.2015)
Ochutnávka planých rostlin 6. (19.12.2014)
Ochutnávka planých rostlin 5. (02.10.2014)
Čím nahradit guascas? A co takhle originál? (01.08.2014)
Botanická poradna: česnek podivný Allium paradoxum (05.05.2014)
Preboggion, italská kulinářská ingredience (01.05.2014)
Rostliny japonského svátku Nanakusa-no-sekku (24.04.2014)
Sansai aneb japonská horská zelenina u nás (14.04.2014)
Ochutnávka planých rostlin 4. (21.12.2013)
Ochutnávka planých rostlin 3. (07.10.2012)
Tabulka chuti jedlých rostlin (23.02.2010)
Denivka plavá (06.02.2010)
Srážení mléka za pomoci rostlin - praktický pokus (19.01.2010)
Výhodné kombinace (28.11.2009)
Rostlinná syřidla (02.07.2009)
Ptačinec žabinec jako léčivá rostlina (22.10.2008)
Ochutnávka planých rostlin 2. (17.07.2008)
Jedlé rostliny 1. květy (09.06.2008)
Ochutnávka planých rostlin 1. (29.04.2008)
[Akt. známka: 5,00 / Počet hlasů: 1] 1 2 3 4 5
Celý článek | Zpět Informační e-mail Vytisknout článek


Jména rostlin zadávejte v uvozovkách.






Kočka na stromě

Kočka na stromě

Mám kočku na stromě, mňouká a nechce slézt. Co mám dělat? Kdo mi pomůže?

Příběh a odpovědi.


Tento web používá redakční systém phpRS.