Podzimní Jarovský salát

Recept na salát z divokých rostlin s podrobnými pokyny ke sběru a tip na pěknou podzimní vycházku.

netýkavka malokvětá	rozchodník velký	rozchodník velký	pěťour maloúborný (vlevo)	pěťour na nástupišti	pupalka dvouletá

Dojedeme vlakem s Českými drahými na zastávku Jarov nedaleko za Prahou. Nachází se mezi stanicemi Zbraslav a Vrané nad Vltavou a pozor, je na znamení. Přímo na peróně nasbíráme pěťour, letos tam je pěkně narostlý. Poté pokračujeme podél trati směrem k železničnímu přejezdu, pokud jsme přijeli od Prahy, je to po směru jízdy. Na přejezdu se dáme dolů doprava po asfaltce a vpravo na svahu nad ní nasbíráme krvavec menší. Nedávno jsem ho tam ochutnávala a zdejší rostliny patří k těm velmi chutným - sem ho můžete chodit sbírat i pro jarní směs preboggion. Neroste tam tak nahusto jako na dolní fotce, ale nepřehlédnete ho. O něco níže nasbíráme na stejném svahu listy rozchodníku největšího a semena netýkavky malokvěté. Můžeme sbírat i celé plody a nezralá semena, ale nejlepší a nejoříškovatější chuť mají semena zralá bez zelených obalů. Nezralá semena netýkavky jsou bělavá, bledá nebo světle hnědá, zralá semena poznáme podle toho že lehce střílejí a podle velmi tmavě hnědé barvy. Ježto je netýkavka malokvětá druhem invazním a naší přírodě škodí, dáváme pečlivý pozor, abychom svými aktivitami rostlinu dále nerozšiřovali. Tedy sklízíme tak, aby nestřílela. Ono jí tam i bez nás zůstane přebytek semen na sklizeň příštím rokem. Po silničce dojdeme až dolů k pumpě a schodům. Chceme-li, zde můžeme sklidit semena plané mrkve obecné. Je tam vedle pumpy jedna rostlina, tak prosím nechte něco i sklízečům, co přijdou po vás. Semena jsou opravdu aromatická a deset nebo dvacet semen na ochucení plně postačí. Nehledě na to, že při jejich přebytku v salátu by se asi projevila už i jejich hořkost, kterou jinak aroma přebije. Milovníci ostré chuti si můžou skočit pro lístek rdesna peprníku, které najdou na břehu potoka poblíž křižovatky se silnicí podél Vltavy. Po natrhání si v žádném případě nesaháme do oka a ani na sliznice - jinak řečeno vyčůrat předem, a to i ty dámy, co si myslí že to kapesníček spraví, protože většinou nespraví. To platí několik hodin a několik umytí rukou, stejně jako při krájení pálivých papriček. Poté se vydáme schody z pražců zpět nahoru na nástupiště. Kdo chce, může si pod akáty podél schodů utrhnout několik mladých lístků kerblíku lesního. Každý jednotlivý lístek doporučuji před použitím ochutnat a vzít jen ty, které nejsou hořké – podle mé zkušenosti je jich hořkých většina. Pokud však vytrváte, budete odměněni jeho nevšední chutí, která je od kerblíku třebule hodně odlišná. Žaludy nasbíráme na svahu nad nástupištěm. Nyní máme úkol splněný a až do odjezdu vlaku se můžeme věnovat podzimní procházce. Vystupujeme-li v Braníku, můžeme si na nádraží nasbírat i semena pupalky dvouleté (vysypáním z tobolek do skleničky, jsou malá) a šruchu zelnou. Pupalka roste i na nádraží Komořany zastávka, šruchu zelnou najdeme podél obrubníků i před nádražím Vršovice a na okraji jednoho z oplocených trávníčků před hlavákem.

mrkev obecná, květ	mrkev obecná, plody	krvavec menší	kerblík lesní, listy	šrucha zelná	rdesno peprník

Vycházku si můžete udělat podél Vltavy, to ale moc nedoporučuju, neb tam nyní bagry hrabou cyklostezku a tak to tam není ani poklidné, ani malebné. Lepší volba je vzhůru Jarovským údolím, od přejezdu silničkou podél potoka. Nahoře v údolí se můžete napojit na naučnou stezku přírodní rezervace, evropsky významné lokality a světoznámého entomologického naleziště Zvolská Homole a dojít si na vyhlídku nad Vltavu. Zpět můžeme odjet z Vraného nebo opět z Jarova.

Po návratu domů listy, natě a semena mrkve opláchneme (netýkavka byla zabalená, tak tu umývat nemusíme). Jednotlivé lístky krvavce otrháme z vřetena, to je na jídlo příliš tuhé, listy rozchodníku natrháme asi na centimetrové nebo ještě menší kousky. Velké listy pěťouru také můžeme natrhat na menší kousky, ale nutné to není. Šruchu nakrájíme nebo použijeme jen lísty. Žaludy spaříme hozením do vroucí vody, poté plyn okamžitě vypneme. Dále je oloupeme, nakrájíme na čtvrtky nebo osminky a odtaninujeme podle postupu v článku Domácí žaludová mouka a rychlý žaludový dort. Smícháme krvavec, pěťour, rozchodník a případně i šruchu se semeny netýkavky a odtaninovanými žaludy a tím máme základní salát hotový. Ochucený bude oříškovou chutí, kterou dodají semena netýkavky a přidáme-li žaludy ještě dostatečně teplé, budeme se moci těšit i jejich úžasnou vůní připomínající mandle. Chceme-li mít salát chuťově opravdu pestrý, přidáme na malinké (menší než půl cm) kousíčky natrhané lístky kerblíku a semena mrkve otrhaná z okolíčků. List rdesna peprníku nakrájíme na teninké proužky (asi 1 mm). Pro krájení platí o sliznicích totéž co bylo řečeno výše a navíc na tomto prkénku nedoporučuji nějakou dobu krájet zákusky a jiné věci, kde by ostrá příchuť vadila. Kdo je příznivcem pekelné pálivosti, může přidat i více než jeden list, ale rdesno peprník má opravdu grády a bylo by škoda přerazit skvělou oříškovou chuť netýkavkových semen. Chceme-li, posypeme salát semeny pupalky. A tím je hotovo, dobrou chuť!