Čistec hlíznatý - málo známá zelenina 6.

Autor: ukázka z knihy <>, Téma: Jedlé rostliny, Vydáno dne: 20. 12. 2009

Příbuzný našeho druhu čistce bahenního se nazývá čistec hlíznatý nebo čistec Sieboldův a má jedlé hlízky.



Čistec hlíznatý
Stachys sieboldii Lamiaceae = pyskaté (hluchavkovité)

Výška v cm: 50-75
Výsev do skleníku: III.
Venkovní výsev: IV. – V.
Výsadba: Od výsevu asi 3-4 týdny, průměrná doba pěstování 14 týdnů
Vzdálenost rostlin: 20 cm
Šířka meziřádků: 30 cm


Vlastí čistce hlíznatého jsou střední a severní Čína a Japonsko. U nás kvete jen vzácně. Vytváří podzemní výběžky, přičemž konec kořene je silně ztlustlý, asi 7 cm dlouhý a 1 až 2 cm silný. V Japonsku je známý pod jménem choro-gi. V roce 1887 se dostal do Francie a odtud roku 1913 do Německa. Jedná se o rostlinu vytrvalou a mrazuvzdornou.
Klima a stanoviště: Slunné, ne příliš suché. Dobře pokrývá půdu, například pod ovocnými stromy, neboť' snáší světlý stín. Listí za mrazu odumírá.
Půda: Lehké, nepříliš mokré, málo vápnité půdy Výsev a výsadba: Na podzim nebo na jaře klademe každých 40 cm do půdy hlízy po 2 a překryjeme je vlhkou rašelinou. Ze 100 g hlíz lze sklízet až 220 kg.
Ošetřování a hnojení: Pouze na jaře vytrháme plevel, neokopáváme. V zimě nebo krátce před vyrašením rozsypeme 3 až 4 cm vysokou vrstvu zetlelé chlévské mrvy. Po 3 až 4 letech vystřídáme plodinu.
Sklizeň: Koncem října. Hlíny vybíráme ze země rycími vidlemi pouze podle potřeby.
Zpracování a uskladnění: Omyté a neloupané hlíny se vaří, podobně jako chřest, v osolené vodě, také se pečou. Chutí připomínají květák Skladujeme je ve vlhkém písku, především pokud je chceme na jaře znovu vysazovat. Jinak je ponecháme v zemi.

Ukázka z knihy Gunter Steinbach: Lexikon užitkových rostlin, Knižní klub, Praha 1997, ISBN 80-7176-432-9

čistec Sieboldův - Stachys sieboldii