Zapomenuté recepty: čokoláda z lipových plodů

Autor: převzato <>, Téma: Divoká kuchařka, Vydáno dne: 16. 09. 2008

Jako součást „rozvinutého světa“ jsme ztratili mnoho z našeho kulturního a kulinářského dědictví. Jídlo se stalo „bezpečné“ (což se dá číst i jako prefabrikované, nemastné-neslané a uniformní). Ačkoliv se spoléháme na asi 30 druhů rostlin pro potraviny, většina z nich patří mezi příbuzné zelí, bramboru, obilí, jablka a citronu. Pravdou je, že jsme zapomněli, jak používat mnohé rostliny kolem nás a dokonce ani s těmi o kterých víme že jsou jedlé neumíme pracovat. Dobrým příkladem je lípa.



Lípa je velký strom původem z Evropy a Severní Ameriky, který byl oceňovaný v anglosaské éře jako strom na výrobu štítů. Její květy jsou velmi aromatické, proto byla vysazena v průběhu 19. století v mnoha městech, aby se pokusila překonat převládající smrad z kanalizace a koní, a to je důvod, proč je dnes ve městech tak hojná.
Je známo už od starověkých zdrojů, že šťáva, květy, plody a listy jsou jedlé. Lipový čaj je štále připravován a mladé lipové lístky jsou používány do jarních zelených salátů. Ale mnoho znalostí o tom, jak využívat starší listy bylo ztraceno.
Po malém průzkumu vyjde najevo, že lipové listy byly používány v průběhu druhé světové války ve Francii. Když se mouka stala vzácnou, lipové listy se usušily, umlely na prášek a přesily přes síto. Prášek byl smíchán s moukou. Mouka z lipových listů byla také přidávána jako zahušťovadlo do polévek a dušených jídel a byla míchána s ovsem nebo ječmenem pro přípravu kaše. Podobně, jako zahušťovadlo jsou používány listy baobabu v severozápadní Africe a listy sassafrasu byly používány pro stejný účel v Kreolské kuchyni v Louisianě. Tak nás zajímavé paralely tří kultur mohou inspirovat. Nedávný výzkum ukázal, že lipové listy jsou dokonce prospěšné, pokud se přidávají do mouky, protože obsahují vysoké procento invertních cukrů. Proto jsou snadno metabolizovatelné a užitečné pro osoby trpící cukrovkou.
lípa velkolistá - lípa velkolistá, Tilia platyphyllos
Lípa srdčitá, velkolistá, evropská, americká (druhy Tilia x europaea, Tilia cordata, Tilia platyphyllos, Tilia americana a další) mají plody, které obsahují celou řadu éterických olejů a mnoho z nich chutná jako čokoláda. Dozráváním se čokoládové aroma ztrácí. I suché plody lípy se dají upravit jako káva, chutnají jako káva s trochou horké čokolády. Chuť ale není zdaleka tak silná jako u nezralých plodů. V 18. století lidé začali experimentovat s lipovými plody a pokoušeli se i z nich něco přijatelného vyrábět. Francouzský chemik Missa objevili, že semletí nezralých plodů lípy se sušenými květy se dá získat produkt, který se velmi podobá čokoládě. Vypadalo to jako velmi vzrušující objev a záměrem bylo prodávat výrobek v Prusku. Projekt nebyl úspěšný - lipová čokoláda nemá dlouhou trvanlivost, příliš brzy podléhá rozkladným procesům a čokoládová chuť se ztrácí. V menším rozsahu se dají sušené květy a nezralé plody zamrazit pro další použití.
Lípa se může stát celoročním zdrojem: mladé lístky na salát, jarní míza a květy na výrobu nápojů, starší listy jako zahušťovadlo, z pomletých květů a nezralých plodů se vyrábí pasta, která chutná jako čokoláda a ze zralých plodů se dá vyrobit káva.
 
Lipová čokoláda
500 g nezralých plodů lípy bez stopek
40 g sušených lipových květů
trochu hroznového oleje
Rozemeleme lipové květy na prášek, plody zpracujeme v hmoždíři nebo třecí misce. Smícháme plody a květy a přidáme jen tolik hroznového oleje, aby vznikla pasta. Nejlepší je použít pastu čerstvou, ale může být uchovávána několik dní v chladničce.
Zkušenosti s receptem na lipovou čokoládu: Mnohokrát jsem zkoušela chuť zelených plodů lípy srdčité a velkolisté, čokoládovou chuť jsem nezaregistrovala ani jednou. Mám jednu referenci o přípravě čokolády podle tohoto receptu, a dopadlo to špatně (za stálého míchání vyléváme do záchoda). Tak já nevím. Třeba jsou ty americké lípy jiné. Pokud to budete zkoušet a podáte mi zprávu, budu ráda. Ale jít to musí, jinak by se nezvažovala její výroba.
 
Lipová káva
500 g lipových plodů v plné zralosti (spadlých ze stromu)
Odstraníme stopky a listeny a rozprostřeme na pečícím plechu. Odstraníme i všechen hmyz. Dáme do trouby předehřáté na 150 stupňů Celsia a pražíme 20 minut nebo dokud plody nejsou úplně suché a tmavé, jako káva. Skladujeme ve vzduchotěsné sklenici, lépe celé plody než pomleté. Na přípravu pomeleme v mlýnku na kávu a připravíme zalijeme horkou vodou. Pro přípravu zákusků zpracujeme na jemný prášek.
 
Koláč Bláto Mississippi s lipovou čokoládou
těsto (Sweet Shortcrust Pastry Dough)
225g hladké mouky
1 lžíce soli
110g másla
25g cukru
trocha soli
voda
Nasekáme máslo na kousky a dáme do mouky. Přidáme špetku soli a vypracujeme drobenku. Uprostřed uděláme důlek a přidáme 2 lžíce vody (závisí na kvalitě mouky, někldy je potřeba více, někdy méně). Vypracujeme těsto, nemá být ani příliš tuhé ani příliš měkké. Z těsta utvoříme kouli, přikryjeme a necháme odpočinout v ledničce – nejméně dvě hodiny, tradičně do druhého dne.
 
300 g těsta Sweet Shortcrust Pastry Dough (kulatý korpus 22 cm v průměru, 4 cm vysoký)
150g lipové čokolády
1 lžíce lipové kávy
3 vejce
250g práškového cukru
2 lžíce kysané smetany
3 lžíce sirupu (v originále golden syrup)
vanilka
čokoládové špony na ozdobu
Nachystáme těsto do formy, okraje ořežeme. Opatrně rozpustíme máslo na malé pánvi, odtáhneme u ohně a zamícháme lipovou čokoládu a mletou lipovou kávu, rozmícháme a dáme stranou na vychladnutí. Vejce a cukr našleháme do krémové konzistence a přidáme kyselou smetanu, sirup a vanilku. Promícháme s čokoládovou směsí. Nalijeme na těsto a dáme do trouby předehřáté na 180 stupňů na 35 minut. Dáme vychladnout na drátěnou podložku (pokud koláč poklesne a trochu popraská, je to normální). Ozdobíme povrch a podáváme.
 

Podle dnes již nedostupného článku na HubPages, Africa Aid, recepty podle Celtnet (dnes dostupné jen v archivu)