Zeměpis naší květeny

Autor: ukázka z knihy <>, Téma: Z historie rostlin, Vydáno dne: 09. 09. 2008

Další kapitola z knihy Jak rostliny cestují.



Objasnili jsme si už složitý vývoj naší středoevropské květeny. Víme, že se po ústupu doby ledové vrátila z jižních oblastí zpět na své původní místo, byť částečně ochuzená. Mluví-li botanik o středoevropské květeně, nemyslí tím vždycky všechny rostlinné druh5', které se ve střední Evropě vyskytují. Za pravé středoevropské druhy označuje pouze takové, jejichž areál zaujímá především jen území střední Evropy. Někdy ovšem více nebo méně zasahují i do sousedních oblastí, jako třeba buk lesní, tis červený, kopytník evropský, česnek medvědí, třešeň ptačí, rulík zlomocný atd. Ale velká část našich rostlinných druhů je rozšířena po celé Evropě, a proto o nich mluvíme jako o druzích evropských. Evropských a středoevropských druhů je v naší květeně více než třináct set. K charakteristickým evropským druhům patří jedle bělokorá, dub letní, kozí brada luční, bez černý, plicník lékařský, jahodník truskavec aj.

hlaváček jarní - hlaváček jarní, Adonis vernalis, areál rozšíření

Hlaváček jarní, areál rozšíření, pontický druh

Do střední Evropy a na území našeho státu pronikly ovšem i takové rostliny, které mají střediska svého výskytu v jiných oblastech. Nejpočetnější skupinu (třistadevadesát druhů) tvoří mezi nimi rostliny z černomořské oblasti (pontické druhy). Hojně rozšířené jsou především v zemích kolem Černého moře a u nás dosahují často severozápadní hranice svého výskytu. Jako příklady můžeme uvést hlaváček jarní, len žlutý, třešeň křovitou, diviznu fialovou aj. Naopak jen málo rostlin k nám proniklo z oblasti atlantské s centrem rozšíření v zemích při pobřeží Atlantského oceánu.

janovec metlatý - janovec metlatý, Sarothamnus scoparius, areál rozšíření

Janovec metlatý, areál rozšíření, atlantský druh

Jednou z našich mála původních rostlin atlantského rozšíření je janovec metlatý. Čím dál na východ do sušších oblastí, tím řidčeji se vyskytuje. Nejvýchodnější výběžek jeho rozšíření sleduje horský oblouk Karpat a vyhýbá se suché Uherské nížiny a Ukrajině. Ale někteří botanikové pochybují o jeho původním výskytu v Karpatech a předpokládají, že tam byl janovec zavlečen člověkem jako krmivo pro lesní zvěř.

Typickou rostlinou pobřežních krajů Atlantského oceánu je vřesovec čtyřřadý. K nám byl občas zavlečen s lesní satbou. V posledních sto letech u nás zdomácněl náprstník červený, zavlečený jako rostlina léčivá. Svůj původ v zemích při Atlantském oceánu však nezapřel; rozšířil se téměř ve všech našich horách, v polohách s vyššími srážkami.

vřesovec pleťový - vřesovec pleťový, Erica carnea, areál rozšíření

Vřesovec čtyřřadý, areál rozšíření, atlantský druh

Značný počet druhů naší květeny má své středisko rozšíření v lesích severní Evropy, navazujících na sibiřskou tajgu. Jsou to například přeslička lesní, papratka samice, borovice limba, smilka tuhá, olše šedá, rosnatka okrouhlolistá, vraní oko, maliník, jíva atd. Těchto seveřanů i z oblastí za polárním kruhem je u nás na sto padesát. K výslovně polárním druhům musíme počítat i rostliny alpínské, přežívající u nás ve vysokých horách jako relikty; svědci dob ledových (na dvě stě druhů). Jsou to sítina trojklaná, silenka bezlodyžná, vrba bylinná, dryádka osmiplátečná, růže převislá, šťovík alpský aj.

papratka samičí - papratka samičí, Athyrium filix-femina, areál rozšíření

Papratka samice, areál rozšíření

dryádka osmiplátečná - dryádka osmiplátečná, Dryas octopetala, areál rozšíření

Dryádka osmiplátečná, areál rozšíření

Dále k nám zasahují druhy se střediskem rozšíření na jižní Sibiři. Patří k nim chmel otáčivý, lilie zlatohlávek, bříza bradavičnatá, kohoutem tučni, jahodník trávníce aj. Z oblasti středozemské - ze zemí okolo Středozemního moře - k nám zasahuje do nejteplejších oblastí dub pýřitý, oskeruše, tořiče, šalvěj přeslenitá, tušalaj, pryšec mandloňový, dřín aj.

 

bříza bílá - bříza bílá, Betula pendula, areál rozšíření

Bříza bílá (bradavičnatá), areál rozšíření

jeřáb domácí, oskeruše - jeřáb domácí, oskeruše, Sorbus domestica, areál rozšíření

Jeřáb domácí, oskeruše, areál rozšíření

Zcela zvláštní skupinu tvoří v naší květeně slanomilné druhy středoasijských stepí. Jejich významným zástupcem, dosahujícím ve střední Evropě západní hranice svého areálu, je slanobýl draselný. Zatímco v Praze roste na rumištích jako zavlečená rostlina, je doma na slaných půdách jižní Moravy a jižního Slovenska. Čím dále na východ, tím je hojnější. Naši rekreanti jej dobře znají z černomořského pobřeží. V poslední době se však objevuje i jinde u nás mezí rumištními rostlinami, např. na haldách na Ostravsku.

slanobýl draselný - slanobýl draselný, Salsola kali

Slanobýl draselný, areál rozšíření

Tento krátký nástin zeměpisného původu naší květeny nám umožňuje nahlédnout do složitých vztahů, v jakých se u nás flóra vyvíjela v době poledové až do dnešních časů. Poznali jsme, že byla obohacena a ovlivněna pronikáním rostlinných druhů z jiných oblastí: ze středozemních i severských, z černomořských i sibiřských atd. Přesvědčili jsme se, že jednotlivé druhy se prostřednictvím svých diaspor rozšířily na velké vzdálenosti a že jejich areály měří do délky i tisíce kilometrů. Růžově kvetoucí bahenní bylina šmel okoličnatý je rozšířena téměř po celé Evropě a v Asii zasahuje až do Indie a Číny. Areál jmelí bílého, známého cizopasníka našich stromů, se táhne z Evropy přes Malou Asii až do Japonska. Borovice lesní je rozšířena od Pyrenejského poloostrova v západní Evropě až po Stanovoj chrebet na východní Sibiři. Tyto rostliny jsou potom součástí květen více území neboť zde nacházejí příznivé podmínky vývoje.

Z knihy E. Opravil, K. Drchal: Jak rostliny cestují